V Kladně je jediné místo, kde se dá od brzkého jara do podzimu koupit vynikající točená zmrzlina v několika chutích. Druhou desítku roků ji poctivě vyrábí rodina Václava Janečka.

Před třinácti roky řidiči na cestě mezi Dříní a starými Kročehlavy začali u vašeho okýnka stavět na točenou zmrzlinu. Jaký impuls vás přiměl pustit se do pro vás tehdy neznámých vod?
Ke zmrzlině jsem se dostal díky mému kamarádovi Tondovi Pudilovi. Ten ostatně vyrábí vynikající kopečkovou zmrzlinu. Spolu jsme jezdili na zmrzlinářské veletrhy do Itálie. Naše točená zmrzlina lidem zachutnala, tak jsme k pevnému stanovišti přidali ještě rodinný stánek na Sletišti.

S jakými druhy zmrzliny jste začínal?
S klasikou. Čokoládovou, vanilkovou a k nim jsem dělal různé smetanové s polevami. Nabídka se postupně rozšiřovala i podle počtu strojů na výrobu zmrzliny. V současné době jich máme v provozu osm. Moje chlouba je jahodová zmrzlina, pro starší ročníky jahodový sorbet či tříšť (usmívá se). Vrátil jsem na trh nejvyšší kvalitu točené zmrzliny, za kterou se kdysi jezdilo na jedno místo do Prahy na Václavák. Ale jako kluk jsem si pochutnal na dobré zmrzlině třeba i v Berouně na náměstí. Kvalita se dá dělat v každé době. Jen musíte chtít do její výroby investovat kvalitní suroviny, lásku, poctivost a čistotu.

Z okýnka se před lety stala základna pro čerpací stanici Tony Oil. Pomáhají vám zisky z dalšího podnikání k tomu, abyste už několik sezon za sebou drželi stejnou cenu třicet korun za velkou točenou zmrzlinu?
My bychom ji drželi i bez úspěchu v dalších podnikáních. Záleží totiž, jak dobré vztahy si dokážete vybudovat s dodavateli kvalitních surovin. Pokud to je založené na přátelství a přímé cestě k vám bez překupníků, pak se dá držet stejná cena i několik sezon.

Kolik chutí můžete naráz zákazníkovi nabídnout?
Na třípákové mašině tři. Za třicet korun dostanete tři chutě najednou. To znásobte počtem strojů. Samozřejmě se řídíme momentální poptávkou i počasím. Šest až osm druhů u nás najdete v plné sezoně každý den. To je ekonomicky optimální počet. Navíc k točené klasice jsme začali nabízet, a má to velký úspěch, zmrzlinové poháry nebo ledovou kávu. Na kávu je u nás skvělá specialistka moje paní. Její pohárové kombinace s pravou šlehačkou, kvalitními oříšky i polevou, jsou výtečné.

Pustíte se někdy do kopečkové?
Nemám odvahu se do ní pustit (usmívá se). Zůstanu u osvědčeného. Rád budu vylepšovat druhy točené zmrzliny. Vypiplal jsem jahodovou a na tu jsem pyšný. To je moje zmrzlinové dítě.

Co byste před třinácti roky udělal jinak, kdybyste měl současné zmrzlinářské zkušenosti?
Určitě bych se nesoustředil jen na Kladno. Našel bych si místo i v Praze. Tam by to mělo skutečně ekonomický smysl.

Jan Murárik