Je českým rekordmanem v plávání. „Stačilo“ mu k tomu uplavat kilometr ve vodách Arktidy i Antarktidy. Filip Jícha je jedním z poměrně mála lidí z Česka, kteří tohle zvládli.

Jaké byly teploty?
V jednom moři minus dva stupně Celsia Voda a minus šestnáct stupňů vzduch, v druhém voda minus jeden stupeň a vzduch plus dva. V takových podmínkách se velmi těžko plave. Podchlazení přijde velmi rychle...

Bál jste se nějaké divoké zvířeny?
Ledního medvěda jsem nepotkal, ale kosatky ano. Trhaly tuleně. Říkal jsem si, že mě snad nebude chtít ochutnat...

Máte chuť uplavat delší vzdálenost?
(usmívá se) Dálkový plavec nejsem. Troufnu si na dva kilometry, ale dál ne. To je mimo jiné velmi náročné na psychiku.

Váš syn přeplaval kanál La Manche. Nehecuje vás?
V tomto jsme každý jiný a on to ví.

V obou vodách, v kterých jste plaval, je zima. Kde na ni trénujete?
Takřka každé ráno v Praze v Podolí ve studené padesátce nebo ve Vltavě. Ale také na Berounce a v Libušíně.

Možná si mnozí, když uslyší nebo si přečtou, kde jste plaval o závod, řeknou, to je blázen. Jak se vidíte vy?
Myslím, že každý jsme trochu blázen (směje se). Je dobré mít koníčka, najít si vlastní ventil. V každé době je důležité někoho k něčemu dobrému inspirovat. A jestli se mi to daří, pak mne to jako člověka naplňuje.

Jan Murárik