Nikdo nestrávil na kladenském zimním stadionu více sezon i roků svého života, jako jeho ředitel Josef Poláček. Tedy bývalý ředitel. Fanoušci Kladna i přátelé na zimním stadionu se s ním ke konci loňského roku dojemně rozloučili.

Do práce na zimáku nastoupil jako „ledař“ strojník na jaře roku 1976. Od té doby se naučil rozumět ledu jako málokdo. Respekt si získal i na ostatním stadionech, kde rádi naslouchali jeho zkušenostem. V současnosti není na tom kladenském už nikdo, koho Josef zažil při svém nástupu jako kolegu, ale ani nikdo z jeho prvních let práce i s rolbou mezi třetinami zápasů.
Do důchodu chtěl odejít už několikrát. Nejvíce o klidu od denních pracovních starostí hovořil v době rekonstrukce stadionu, kde dnes sídlí Rytíři. Po kolaudaci si vytyčil další termín, tentokrát definitivní. Uvedení do spolehlivého provozu nového technického zázemí výrobny ledu. Nyní, ke konci roku 2024, tedy po více než 47 letech, usoudil, že ten správný čas nastal. Jak uvedl pro Vaše Kladno, rád vzpomíná na doby, kdy Kladno slavilo tituly i výhru v Poháru mistrů evropských zemí. Vzdal hold svým kolegům kamarádům a prožil si dojemné loužení fanoušků Rytířů, kteří mu na rozloučenou vyrobili krásné choreo.
A jak naloží s volným časem. Většinu z něj prý věnuje rodině a část ponechá pro svůj největší koníček, focení divoké přírody a zápasů rytířů. S Josefem, řečeným Pepou, se tak budeme nadále potkávat na zimáku či při toulkách českými krajinami.
Legendo, užívej si!

Jan Murárik

Tady trávil jen o něco málo míň času než doma...

Krásné choreo pro legendu