Krátce po mistrovství republiky v kickboxu byl na smrt unavený. Celý šampionát totiž se svými kolegy z SKS Areny v kladenské BIOSce pořádal. Stačilo se ale pořádně vyspat a Honza Homolka poskytl rozhovor s typickým úsměvem na vousaté tváři. 

SKS Arena v Kladně pořádala už druhý ročník národního šampionátu. Jak moc se od sebe lišily?
Na rozdíl od prvního ročníku v Kladně jsme nyní zařadili dvě disciplíny, a to kicklight a lowkick. Oba šampionáty byly podobné také v náročnosti jejich pořádání. Ještě pořád na sobě vidím kruhy pod očima (směje se)... Přijelo přes osmdesát závodníků, nikdo se nám na poslední chvíli neodhlásil, ve dvou nebo třech případech pak někdo nenastoupil, takže se vyhlašoval vítěz bez boje. K žádnému vážnému zranění nedošlo, registrovali jsme několik zlomených nosů a naražených žeber, ale to k tomuto sportu patří. Spíše mě zaskočil prasklý provaz v ringu, což se stane tak jednou za deset let a nám se to stane jednou za dva roky...

Sám jste v ringu vybojoval bezpočet utkání a získal v nich mnoho ocenění. V současné době působíte jako trenér. Líbila se vám úroveň borců v tomto šampionátu?
Jelikož se v Kladně ukázalo pár lidí, kteří přivezli placky z mistrovství Evropy, tak hlavně díky nim byla úroveň bojů opravdu slušná. Věhlas kickboxu jde v Kladně nahoru. Aspoň SKS Arena pro to dělá maximum. Ostatně, jsme jediní, kdo v městě turnaj v bojovém sportu pořádá. 

SKS Arena na turnaji vybojovala dvě první a dvě druhá místa. Čekal jste víc, nebo míň?
Jsem spokojený. Každý náš závodník odmakal zápas jak nejlépe mohl. 

Můžete co do počtu závodníků uspořádat ještě větší turnaj?
Kolem osmdesáti lidí je podle mého názoru turnaj ještě organizačně zvládnutelný. Abychom dostali šampionát mezi TOP turnaje, to je odvislé od tradice, která se právě tvoří. 

Jak jste turnaj zvládli ekonomicky?
Přesně to zatím nevíme, ale myslím, že jsme z něj vyšli se ctí. Touto cestou děkuju sponzorům i všem ostatním, kteří nám s podnikem pomohli. 

Příští rok na stejném místě ve stejnou dobu?
To je ještě za hrozně dlouho (usmívá se). Kdybyste se mě zeptali hned po skončení turnaje, tak řeknu, že už to vypětí nechci zažít. Ovšem den ode dne se na něj asi začínám těšit.

Jan Murárik