V ročníku 1982/83 se stal nejlepším střelcem dorostenecké ligy. Tehdy oblékal hokejový dres Poldi SONP Kladno, kam přestoupil ze Sokolova. Odtud také pochází jeho syn a současný lídr kanadského bodování juniorské extraligy „Rytíř“ Kresimir (20, jemu na matrice ř nenapsali, pozn. red.). S Křešimirem Schildhabelem (52) (na snímku se synem) jsme se potkali na kladenském zimním stadionu.

Jak jste se na začátku osmdesátých let dostal ze Sokolova do Kladna?
Kladno vyhledávalo talenty a v klubu se zaměřili také na Sokolovo. Přede mnou šel ze Sokolova do Kladna třeba Pepa Machala, současný hokejový skaut. Já šel hrát nejen hokej, ale i do učení v Poldovce. 

Co si z těch dorosteneckých let dnes vybavíte?
Výbornou partu. Dodnes se s některými spoluhráči vídáme. 

Patřil jste k nejlepším hokejistům mládežnických lig, v mladším dorostu jste byl dokonce kapitán mužstva. Čím to bylo, že se vám tak dařilo?
Asi jsem měl šikovné ruce a dobré hokejové myšlení (usmívá se). Nad tím jsem nikdy nijak nepřemýšlel. Když mě nominovali do reprezentační dvacítky, tak hned zase zjistili, že už mi je víc a hrát bych nemohl. Takže repre mi uniklo. 

Ale nezahrál jste si ani nejvyšší soutěž za chlapy. Proč?
Protože jsem šel na vojnu do Tábora, a když jsem se vrátil, mělo Sokolovo ambice postoupit do tehdy druhé ligy a stahovalo si své hráče. Musel jsem domů, i když za mě orodoval třeba Zdeněk Müller, útočník a pozdější skvělý trenér. Bohužel, nevyšlo to. Ale se Sokolovem jsem druhou ligu vybojoval a léta ji pak hrál. 

Jezdíte se na stejnou soutěž dívat na stadion Rytířů. Jak ji hodnotíte?
Za nás byla mnohem kvalitnější. První čtyři týmy měly s přehledem úroveň nejvyšší soutěže. To nyní nevidím. Kladno, Budějovice nebo snad Jihlava budou mít hodně těžkou práci se do extraligy probojovat. Uvědomte si, že tehdy hrálo hokej venku pár reprezentantů nebo emigrantů. Dneska jsou za hranicemi desítky kvalitních hráčů, kteří by v extralize zabrali místo těm slabším a ti by zase vyšoupli ty slabší z první ligy. Takhle kvalitní soutěž to byla. Ale tím nechci říct, že se mi nějaké zápasy Kladna nelíbí, to ne. 

Vám jako dorostenci utekl mistrovský titul. Chyběla vám větší kvalita kádru?
Kvalitu jsme měli vysokou, jenomže v lize na tom byly některé týmy ještě líp. Například za Pardubice chytal Dominik Hašek a podobných budoucích hvězd světového hokeje kolem nás jezdilo víc. Hodně to bylo i o štěstí.

Současní kladenští junioři si už druhou sezonu nevedou zle. Váš syn navíc potvrzuje pořekadlo o jablku, které nepadá daleko od stromu. Proč jste ho ze Sokolova odvezl učit se hokej do Kladna, když blíž máte Litvínov, Karlovy Vary nebo Plzeň?
Protože kdo jednou přičichl ke kladenskému zimáku, kabině, klubu a hokejové atmosféře, tak to ze svého srdce už nedostane. Vím, jak dobře se tady s mládeží pracuje, je tu záruka, že se tady dítěti kvalitně věnují. Pro mě to byla jasná volba. Ze Sokolova jsme kluka společně s Kladnem vyplatili. 

„Křéša“ mladší sbírá v juniorech kanadské body jak na běžicím pásu, ale do áčka zatím nakoukl jen letmo. Co mu chybí?
Kladno málokdy v této sezoně hrálo kompletní bez marodky nebo kluků v áčku. Křéša doplácí i na to, že v útoku nemá stabilní kvalitní lajnu. Druhá věc je, že na sobě musí ještě makat, ale to on ví (usmívá se). 

Jan Murárik