Mistrovství Evropy federace WKU v Liberci se zúčastnila také kladenská závodnice Pavla „Kulíšek“ Kladivová (na snímku s trenérem a přítelem Honzou Homolkou, pozn. red.).  

Provozovatelka několika klubů s bojovým uměním a bývalá výtečná vzpěračka závodila ve váze do 65 kilogramů ve dvou disciplínách, v K-1 a fullkontaktu. Fullkontakt je plnokontaktní disciplína „okleštěná“ o kolena, klinče, údery loktů a kopy od pasu dolů. V K-1 jsou tyto techniky, krom loktů, povoleny. „K-1 mi sedí více, ale snažím se zápasit vše a všude, jak to jen jde,“ usmívá se čerstvá medailistka. 

K zápasu o účast ve finále Pavle vylosovali agresivní Němku, kterou kladenská rodačka v prvních vteřinách zaskočila totálním útokem. Zabralo to a soupeřku počítali. 

V boji o zlato ji čekala další Němka, tentokrát o hlavu vyšší a hodně „vykopaná“. „Vyčkávala jsem, kontrovala, snažila se útočit naskočenými přímými údery. Jenže, i když jsem cítila převahu, rozhodčí viděli zápas jinak…“ popisuje Pavla. Ta si o chvíli později spravila chuť ve finále K-1. Slovenské soupeře nedala moc šancí a z ringu odcházela úplně „modrá“. 

„Bylo mi jedno, když mi trenér před nástupem do ringu říkal, že soupeřka je mnohem zkušenější. Bylo mi jedno úplně všechno. Chtěla jsem prostě vyhrát. Poslední vteřiny už jsem jela za svou hranicí. Slovenská kolegyně byla krásně technická a myslím, že jsme udělaly pěkný zápas a z toho mám radost,“ usmívá se „Kulíšek“ a dodává, že každým závodem u sebe cítí kvalitativní posun. 

„Není nutné vždycky vyhrát, ale z porážek se poučit. Obrovské díky patří mým trenérům Honzovi Homolkovi a Aloisu Škeříkovi. Za prohru ve finále fullu bych se nakopala. Nedala jsem na to, co na mě z rohu řvali, a jela si svoje, a proto jsem prohrála. Chtěla jsem se šetřit, ale měla jsem prostě pracovat víc, být přesvědčivější, důraznější,“ kaje se Kladivová, kterou koncem července čeká první Oktagon v MMA disciplíně.

Jan Murárik