Hokejový obránce Vladimír „Čavar“ Kameš mladší (33) před lety dal vale hokeji v Česku a na chléb si vydělává v zahraničí. V současné době ukončil sezonu v klubu ERC Sonthofen 1999 v německé třetí nejvyšší soutěži. A jako každý rok po sezoně na ledě obouvá brusle kolečkové a v inlinech válí za kladenské Čerty nejvyšší českou ligu a po ní se pravidelně představuje v dresu reprezentace na mistrovství světa. Z toho posledního, které se hrálo na konci června, si domů přivezl bronzovou medaili.

Ve své sbírce máte ze světového šampionátu i zlato. Proč to s prvním místem nevyšlo tentokrát?
Škoda, že jsme neporazili Finy ve skupině, tím bychom se asi vyhnuli Američanům v semifinále. Ti byli na turnaji nejlepší a my bychom je potrápili a možná ve finále i porazili. Takhle jsme s nimi nešťastně prohráli o zápas dřív. Bronz tak je pro mě jako zlato (usmívá se).

Je těžší se s přibývajícím věkem do české reprezentace probojovat?
U nás výborných mladých hráčů přibývá, takže dostat se do reprezentace i v inline hokeji těžké je. Navíc, když je v nominaci jen dvanáct hráčů. 

Stále se v českém inline hokeji staví převážně na hokejistech?
Pořád se staví na hokejistech. Specialistů na inline hokej je v reprezentaci málo. 

Jak je na tom kladenský inline?
V prvním týmu zřejmě dochází ke generační výměně. Naštěstí se mládeži daří, tak je kde brát (usmívá se). Ovšem současné centrum inline hokeje v Česku je na severu Moravy. 

V Německu vás čeká další sezona. Jaká byla ta minulá?
Na jejím začátku nám každý, kdo viděl, jak jsme připravení, předpovídal úspěch. Ovšem my pak nechytili začátek soutěže a do listopadu jsme byli předposlední. Ale zázračně jsme se zvedli. Výhrou v posledním zápase základní části jsme se dostali do play off, čímž jsme splnili náš cíl. Semifinále poté bylo navíc. Klubu se díky tomu daří (usmívá se).

Dostali jste slušné prémie?
O těch to nebylo. Něco málo jsme dostali, ale hlavně, že jsme ekonomicky nepropadli. Tam, kde hraju, žije dvacet tisíc obyvatel a klub nemá extra silné sponzory. Jeho sezonní rozpočet závisí na návštěvnosti. Chodilo na nás zhruba osm set lidí a my nesmíme jít pod pět set. Lístek přitom stojí asi dvanáct euro. 

Užíví vás hokej ve třetí lize?
S rodinou jsme spokojení. Klub se o mě maximálně stará, takže se nám daří šetřit. K hraní jsem si vzal ještě trénování mládeže, a to mě hodně baví. 

Už jste přemýšlel, jak byste se živil, kdybyste přestal hrát?
Žádné práce se nebojím, ale o nějaké konkrétní jsem zatím neuvažoval.  

Loni jste měl nakročeno k německému občanství. Proč to zatím nevyšlo?
Nevím, někde se to zadrhlo. S občanstvím bych měl velkou šanci hrát možná i první ligu. Na reprezentaci by to nebylo, ale po pracovní stránce bych na tom byl rozhodně líp. Věřím, že to vyjde.

Jan Murárik

V dresu kladenských Čertů