V poslední době vbíhá do zápasů kvůli různým zraněním, která jej pronásledují, na několik desítek minut. Ovšem v nich stále dokazuje, jak moc je pro hostouňský Sokol platným hráčem. A v tom posledním, doma s Brozany, Michal Zachariáš (33) navíc dokázal, že rozhodně ani zdaleka nepatří do starého střeleckého železa. 

Sokol se v divizi trápí. Výhru za tři body vyhlíží jak boží smilování. Proč jste padli až na okraj sestupových příček?
Nemáme formu, nemá to šťávu, nemá to šmrnc. Asi na nás padla deka. Přitom herní projev leccos slibuje, a až na Brozany nás podle mne žádný tým vyloženě nepřehrál. Často jsme v zápasech byli silnější na míči my. Alfou a omegou všeho je neproměňování šancí. Ve finálním řešení šancí, do kterých se dokážeme dostat, postrádám kvalitu, ta tam v současné době není.

Je skutečně znát, jak moc vám chybí zimní odchod záložníka a střelce…
S tím souhlasím. Typy fotbalistů, jak Tvrzníka, tak Veverky, nám citelně chybí. Je škoda, že Veverka u nás skončil. Je gólový zabiják, hlavně ve vápně. Jemu stačilo ocitnout se jenom v jedné šanci za zápas a ten gól dal. Takového prostě teď nemáme a je to znát. 

Co kdyby se probudil střelec ve vás. Gól jste Brozanům dal a kdysi jste tím obávaným zabijákem soupeřů byl i vy…
Já už ne. Tohle možná jeden čas o mně chvíli platilo. Ale teď se snažím dát týmu veškeré své zkušenosti, a když mi tam něco padne, tak jedině dobře. Víc gólů musí dávat někdo mnohem mladší. Jsem rád za každou odehranou minutu, kdy nejsem zraněný.

Do konce jarní fáze máte příznivý los. Záchrana je podle nadcházejících soupeřů reálná. Body můžete přivézt už dnes z Úval…
My nemůžeme koukat, jak si který soupeř v tabulce stojí, jak se kdo jmenuje. Body musíme brát kde to jen půjde. 

Jan Murárik