Patří k největším legendám nejen kladenského, ale i evropského hokeje. Milan Nový se pro Vaše Kladno v rámci stoletého výročí klubu ohlédl za svojí kariérou v dresu SONP, která přesahovala výrazně do reprezentace.

Když se ohlédnete za obdobím v dresu Kladna, co byste udělal jinak, kdyby šel vrátit čas?
Na Kanadském poháru v roce 1976 za mnou přišli do kabiny zástupci NHL a nabídli mi okamžitě milion dolarů, když v Kanadě zůstanu a budu hrát tu nejlepší soutěž na světě. Stačilo podepsat. Odmítl jsem. Za nějaký čas za mnou domů chtěli přijet novináři z Ameriky, že prý není možné něco takového odmítnout. Měl jsem rodinu, starali jsme se o manželčina invalidního tátu. Bál jsem se, že za mnou ženu s dcerou nepustí. Že jsem se tehdy tak rozhodl, dnes nelituju, ale nevím, jestli bych to, kdyby šel vrátit čas, třeba nezvažoval dýl (usmívá se).

Na konci šedesátých let jste dostal spolu se svými spoluhráči z dorostu šanci v áčku. Vy jste ji naplno využil a tím si nastartoval úžasnou kariéru. Byl v té době vašich začátků v nejvyšší soutěži moment, který to všechno mohl ukončit?
Stálo při mně štěstí. Uvolnilo se jedno místo v sestavě áčka, která se roky předtím ani potom neměnila! Kdybych nezahrál dobře, v kádru se ani náhodu neudržím. Pak mi hvězdy nabídly tykání a bylo vyhráno (usmívá se). Samozřejmě jsem musel pořád podávat dobré výkony a hlavně střílet góly, od toho jsem tam byl.

Po několika sezonách na Kladně, jste šel na vojnu do Dukly Jihlava, kde jste posléze oslavil svůj první mistrovský titul. To samé jste si pak od roku 1974 vychutnával na Kladně. Proč SONP nevyhrálo s vámi v sestavě titul už předtím?
Na Kladně se příchodem kondičního trenéra Vaška Slánského změnil styl přípravy. Do té doby jsme trénovali poměrně málo. On všechno změnil, k tomu se v týmu sešla parta talentovaných hráčů a začalo se nám dařit. Venca si z fakulty přinesl nové metody a nám šla kondice rychle nahoru. A díky spoluhráčům jsem udělal střelecký rekord ligy. Všechny pětky jsme měli nadstandardní. Chtěli jsme vyhrávat.

Bála se liga Kladna?
S některými soupeři jsme hodně dlouho neprohráli (směje se). Malý Kladno poráželo klubové giganty...

Ke konci působení na Kladně vám mladíček Jágr zasedl v šatně místo. Pamatujete si ještě přesně, co jste mu jako první řekl?
Jardo, prosím tě, sedni si vedle. Poslechl, omluvil se a úslužně odpověděl, že ho tam mazáci posadili (směje se). Schválně... Na svých místech jsme neměli jmenovky. Když jsem byl nedávno v kabině, je tam pořád ta samá lavice. Bohužel, titul se ani s ním vybojovat nepovedlo.

Jaká je podle vás budoucnost kladenského hokeje?
Chci věřit, že dobrá. Město na Kladně hokej podporuje ve velkém, co víc si přát. Základ je.

Jan Murárik