Kladenští junioři mají sice za sebou velmi vydařený průběh sezony, nicméně ten hlavní kýžený cíl se splnit nepodařil, a sice postup do extraligy. Nad příčinami se pokouší zamyslet hlavní trenér Miloslav Hořava mladší, který v tomto obsáhlém rozhovoru také popisuje kooperaci celého realizačního týmu, hodnotí zpětně celou sezonu, či jak si velmi váží podpory fanoušků a klubu.


Jak celkově hodnotíte uplynulou sezonu?
Samozřejmě se nepostoupilo, takže výsledek není dobrý. Nicméně celá sezona probíhala výborně, měli jsme velmi málo porážek. Kluci hodně makali, což bylo super. Měli jsme na play-off nachystané, že přijdou starší hráči, kteří byli nicméně zranění. Na to s jakým týmem jsme nastoupili do vyřazovací fáze, tak to bylo pro mě velké překvapení, kam až jsme se dostali.

Sešel se zde výjimečný ročník, i vzhledem k té dominance od začátku soutěže?
Ani bych neřekl, že to je ročníkem. Ty hráči si sedli lidsky, i přesto, že je to tříročníkový tým. Hlavním důvodem ale bylo, že všichni chtěli na sobě pracovat a trénovat. To je ten zásadní rozdíl oproti předchozím rokům. 

Bylo tedy velkou komplikací, že se z kraje sezony zranili Štěpán Vimmer se Zdeňkem Nedvědem?
Jak už jsem říkal, na této úrovni je to zkrátka velký problém. Myslím, že nám to chybělo, obzvláště na ten závěr, na který jsme to měli předchystané. Byl tam započítaný i Sebastian Redlich, takže nám to rozhodně scházelo.

Jak hodnotíte spolupráci s A-týmem v průběhu sezony?
Vždy, když v áčku měli někoho zraněného, tak si od nás nějakého hráče vytáhli. Dříve to možná tolik nebývalo, což nyní je rozhodně pro hráče lepší. Takto by to nicméně mělo fungovat. Kluci tam pochopitelně chodí rádi, a naopak pro áčko je vhodné, aby měli i pro trénink kompletní sestavu. 

Možná to mohlo být lehkou komplikací pro vás, že jste tyto hráče neměl pod dohledem před určitými duely v sezoně?
To mi nevadilo, tak to zkrátka je a mělo by to tak být. Áčko musí mít vždy přednost a každý trénink ty kluky posouvá. Ať už jdou do áčka, kde trénují, případně i odehrají pár minut, nebo si přidávají navíc. V těch chlapech najednou zjistí, o čem je dospělý hokej. Navíc zápas je zas úplně někde jinde. Myslím, že je to pro ně výborná zkušenost. 

Jak zpětně vnímáte práci s celým realizačním týmem?
Musím říct, že to bylo fantastické. Sešli jsme se, myslím, ve výborném složení. Máme tam super atmosféru, přesně rozdělené to, co má kdo na starost. Kolektivně se bavíme o hokeji. Pro letošní sezonu navíc přišel i Roman Málek, který opět posunul brankáře zcela někam jinam. Když to vezmu obecněji, tak nám opravdu hodně pomáhají i ledaři, se kterými hodně komunikujeme. Všichni v klubu nám zkrátka fandili a celý ten ročník byl úžasný. Také nemůžu opomenout kustoda pana Petráka, který kdykoli mohl přijet, tak dorazil. Musím opravdu konstatovat, že letos měli hráči od klubu nadstandardní podmínky. Myslím, že kolikrát toto nemají ani týmy v extralize, už jenom dle toho, co všechno mohli nafasovat za vybavení. Je to dobré i do budoucna, že sem na něco ty hráče můžeme dostat. 

Přesuňme se na play-off, kde jsme nejprve zvládli čtvrtfinále i semifinále poměrem 3:1 na zápasy. Byly tyto série nějak odlišné?
Každá ta série byla úplně jiná, v tom je play-off nádherné, každý hokej byl zkrátka zcela odlišný. Myslím, že Chomutov v semifinále byl určitě nejtěžší soupeř. Oni opravdu hráli výborně a byli lepší než my. Rozdílem byl pouze brankář, který nám chytal lépe než Chomutovu. Kdybychom ho neměli, tak bychom patrně vypadli. Musím říct, že to byla krásná série, ačkoli měla každá nějaké specifikum, tak proti Pirátům to bylo asi nejtěžší. 

Následovalo kýžené finále proti Porubě, které nedopadlo úspěšně. Kde vidíte takto s odstupem času hlavní příčinu?
Myslím, že jsme jen nedávali góly. Po většinu zápasů jsme tlačili, ale neproměňovali jsme šance a nelepilo nám to. Vytvářeli jsme si šance, kluci makali, ale góly z toho nepadaly. Bohužel to přišlo v nejméně vhodný okamžik.

Co byste řekl na podporu fanoušků, která hlavně na finále byla velká?
Hlavně ten poslední zápas, co fanoušci předvedli, to bylo úplně neskutečné. To musím říct, že ani nikdo z nás nečekal, že jich přijde tolik. To bylo opravdu super. V tom závěru byla jen škoda, že jsme nedali ten gól, protože to, co se dělo na tribunách, bylo nádherné. Mně osobně, díky tomu, že jsem něco odehrál, tak mi to nevadí, ale zpětně si říkám, jestli možná nebyli kluci z toho nervózní, protože na to nejsou zvyklí, což je normální. Na druhou stranu, kde jinde se to mají naučit, než tady. 

Možná alespoň malou pochvalu zaslouží kluci, že tu sérii dotáhli ze stavu 1:3 až do sedmého duelu?
Ano, jednoznačně. Tohle mužstvo bylo zkrátka charakterově na tom velice dobře. Teď záleží na nich jestli většina z nich bude pokračovat, nebo ne. 

Souhlasíte s tím, že většími tahouny ve vyřazovacích bojích byli útočníci Vimmer s Višnieuskim a brankář Jansa?
To bych úplně neřekl. Myslím, že tohle je prostě týmová záležitost. Nedá se vyzdvihnout jeden nebo druhý a hlavně opravdu každá série byla úplně jiná. Pokaždé to byl jiný styl hokeje, proto třeba někteří hráči jednu sérii hráli, druhou zase nikoliv. 

Jaké jsou nyní vyhlídky do budoucna, ať už složení kádru, či konkrétně vaší práce?
Zatím je ještě stále moc brzy na to, cokoliv řešit. Ať už se jedná o moji budoucnost, či budoucnost dorazových kluků, kteří mají nyní přejít do seniorské kategorie. Zároveň samozřejmě se jedná o složení nového kádru juniorky pro příští ročník.

Zdroj: Rytíři Kladno
Foto: Daniela Vodičková