Jednou z nových posil kladenských Rytířů je i slovenský obránce Martin Lenďák. Ten sice vyrůstal v Košicích, ale Kladno bere jako svůj druhý domov, jelikož jeho tatínek odtud pochází. Třiadvacetiletý bek si tak trochu plní svůj sen, hraje za tým, kterému od malička fandil. 

Jak se vám hrálo poprvé za Kladno? Pociťoval jste nějaký rozdíl oproti zápasům za Havířov?
Na první ligový zápas v dresu Kladna jsem se hodně těšil. Doufám, že se moje hra bude zlepšovat, jelikož jsem minimálně na začátku cítil nervozitu. Hraní za Kladno a za Havířov moc nechci srovnávat, ale Rytíři mají super fanoušky, což mě hodně těší.

Váš tatínek prý pochází z Kladna. Jak to tedy je? A byl to i nějaký důvod, proč hrajete za Rytíře?
Táta je Kladeňák, hrál hokej za Košice, ale je to odchovanec kladenského hokeje. Kladenský hokej tak pro mě není žádnou neznámou, jelikož jsem sem jezdil od malička. Po Košicích jsem sledoval nejvíce Kladno, takže mě lákalo hrát buď doma (v Košicích), nebo tady, kde mám vlastně druhý domov. Plní se mi takový můj sen.

Jaká je vaše role v týmu a co sám od sebe v Kladně očekáváte?
Mám týmu pomoci tak, jak to po mně budou chtít trenéři. Doufám, že se nám jako týmu bude dařit, jsme super parta. Já se budu snažit plnit pokyny trenérů a nezklamat jejich důvěru.

Jaké je to hrát a trénovat pod Pavlem Paterou a Miloslavem Hořavou?
Oba jsou super, jsou to bývalí skvělí hokejisté, takže nám kdykoliv v čemkoliv dokážou poradit, čehož si hodně cením.

Dnes hrajete ve Frýdku-Místku. Máte nějaké ponaučení z prvního utkání proti Kadani, kdy jste urvali výhru až pár vteřin před koncem?
Určitě se z jedné věci musíme poučit. Když se dostaneme do vedení, nesmíme se přestat koncentrovat a pořád musíme hrát naší hru.

Lukáš Jůdl