Populární kladenská fyzioterapeutka Míša Darsová po devíti letech mění sport. V dubnu se s ní rozloučili hokejoví Rytíři a v srpnu začne napravovat těla kladenských volejbalistů.
Co vás přivedlo k extraligovým vicemistrům?
Po mnoha sezonách mezi hokejisty jsem dostala chuť zkusit jiný sport. Shodou okolností mě oslovil trenér Milan Fortuník, a protože jsem volejbalistům už v minulosti pomáhala, s radostí jsem jeho nabídku přijala. K volejbalu mne to odjakživa táhne. Ostatně v minulosti jsem volejbal hrála za Kladno a Tuchlovice.
V čem nejvíce se z vašeho pohledu liší těla hokejistů a volejbalistů?
Hokejisté jsou svalově objemnější, volejbalisté proti nim výrazně vyšší. Nejvýraznější rozdíl na první pohled je v délce zad. Nedá se ale tvrdit, že práce na těle dlouhého volejbalisty je výrazně delší, než na těle svalnatého hokejisty (usmívá se).
Které partie nejčastěji u těchto sportovců ošetřujete?
Hokejisty nejčastěji bolí partie bederní páteře a třísla, volejbalisty ramena, kotníky i kolena. Musím na jejich obhajobu říct, že na téhle úrovni o sebe hráči obou sportů pečují. Zajímají se o spoustu informací, aby zůstali v nejlepší kondici.
Máte pro sportovce nějakou základní radu?
Posilujte střed těla, břišní svaly a hluboký stabilizační systém. Používejte bosu či jakékoli vhodné stabilizační podložky. Nejen sportovci, ale každý člověk by na takové podložce měl každý týden aspoň chvilku postát.
Jan Murárik
