Narušené sousedské vztahy, zloba a stížnosti. Na vině je pes v domě a jeho hlasitý štěkot v kteroukoliv denní či noční hodinu. Ve skutečnosti je to ale věc majitele zvířete. Řešit tyto situace mnohdy není zrovna snadné. Dojít k výsledku totiž znamená proklestit se i řadou paragrafů.

Hluk v paneláku dokáže pěkně znepříjemnit bydlení, obzvláště když nebydlíte v pronájmu a byt je váš vlastní. Dali jste více než milion za něco, co teď nemůžete řádně užívat, protože váš soused je bezohledný a pořídil si psa, který neustále štěká. Když ho na to upozorníte, ještě se na vás oboří: „Prosím vás…a co má dělat? Má snad kokrhat?" Je nad slunce jasnější, že za celou situaci nemůže ani tak pes, jako jeho páníček.

U štěňat je běžné, že pár dní třeba dělají hluk, než se naučí být sama doma, když je jejich pán v práci. Bohužel mnoho majitelů není schopno svého psa naučit poslušnosti, a ten tak štěká téměř neustále, a to i v dospělosti. Jak tedy na štěkajícího psa vyzrát a jak se jeho majiteli, který vás terorizuje hlukem, bránit?

Nejprve zkuste promluvit s majitelem. Nebojte se, nemáte co ztratit. Nemusí to být nutně neurvalec, třeba jenom neví, že jeho pes spustí, jakmile je z doslechu svého miláčka. Možná se budete divit, ale upozornění často pomůže, jelikož majitel má za to, že jeho pes je právě tak tichý a klidný, jako když je s ním doma. Než riskovat problémy s majitelem objektu, často chovatel problémového psa buď uklidí k příbuzným s domkem na venkově, nebo najde nějaké náhradní řešení třeba v podobě hlídání.

Zkuste úředníky, měli by pomoci

Často doporučovaný telefonát na policii nebo městský úřad, hygieniky nebo veterinární správu většinou nepomůže. Úředníkům se do občanskoprávních problémů zasahovat nechce a mnohdy ani nemůžou. Odkazují přitom na doporučení, že klid k výkonu vašich práv by vám měl zajistit majitel objektu. V každém domě by měl být vyvěšen domovní řád, v němž je pamatováno i na soužití se zvířaty. Záležitost s hlučným zvířetem a obtěžováním nad míru je třeba řešit s majitelem objektu.  

Rozzlobený občan, který nenašel zastání na tak řečené první instanci, což je nejdříve majitel bytového objektu, pak hledá řešení na radnici. Ta okamžitý verdikt ale nevynese. Většinou se bude snažit vás někam odeslat, v lepším případě pro vás může věc skončit před přestupkovou komisí. Radnice může řešit až takové případy, kdy už třeba zasahuje represívní orgán, tedy policie, a to například kvůli napadení osoby zvířetem.

Složité prokazování u soudu, šance ale je

Pokud u majitele neuspějete, budete se muset svého práva dožadovat soudně určující žalobou na zdržení se rušivého chování. Taková žaloba se ale poměrně složitě dokazuje a je to běh na dlouhou trať. Dost možná, že ale soused a majitel štěkajícího psa ve chvíli, kdy dostane soudní obsílku, pochopí, že tady už končí legrace, a začne situaci řešit k vaší spokojenosti.

Pokud by pronajímatel bytu považoval časté a vytrvalé štěkání psa za nepřiměřené, respektive jestliže si sousedi stěžují pronajímateli na štěkání psa, je možné, že pronajímatel takovém nájemci chování psa v bytě zakáže. Případně mu může podle jiného ustanovení téhož zákona vypovědět nájem v tříměsíční výpovědní době pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu. Budete-li dostatečně důslední a vytrvalí, můžete v nelehkém boji se sousedem, vlastnícím štěkajícího otravu, uspět.

Zdroj: ctidoma.cz