Mistr světa, olympijský vítěz, odchovanec kladenského hokeje. To jsou hlavní body hokejového životopisu Libora Procházky, trenéra juniorského týmu Rytířů.

Co se vám vybaví, když se vás někdo zeptá, kde jste jako hokejista trávil vánoční svátky?
Tak se mi vybaví, že se mi nelíbilo, že svátky netrávím doma, ale na ledě. Kolem Vánoc se hrála extraliga a jednou jsem hrál ve Švýcarsku na Spenglerově poháru. Při téhle příležitosti jsem si hokej o svátích výjimečně užíval. Přímo na Štědrý den jsem byl naštěstí vždycky doma.

Hrál jste v několika klubech. Na které svátky či Silvestra v nich nezapomenete?
Rád vzpomínám na vánoční atmosféru v kladenské kabině. Nesměl chybět ozdobený stromeček a mezi sebou jsme si losovali, kdo komu dá dárek. Míra sváteční pohody se vždycky odvíjela od toho, na jakém místě v tabulce jsme se právě nacházeli. Takže největší vánoční pohodu jsem zažil v Třinci (usmívá se).

V tom případě, z vašeho pohledu trenéra kladenských juniorů, atmosféra o těchto Vánocích v kabině moc veselá asi nebude, když jste poslední...
Je to sport, nic nepřekonatelného zase neprožíváme. V životě jsou horší okamžiky. Věřím, že s tím můžeme ještě něco udělat, překonat problémy se střílením gólů.

Jan Murárik