Přinášíme portréty osobností, které podnikají v centru Kladna. V místech, z kterých mnozí mizí či již zmizeli. Tihle se snaží, vesměs s optimismem a úspěšně, centru města ponechat živou tvář. Dnes představujeme Blanku Kaštelovou, majitelku obchodu s bylinkami u pěší zóny, ale také například potomka věhlasného kladenského obuvníka Václava Císaře či rodu Korychů, z kterého pocházejí známí kladenští sportovci.

Část vašeho rodu žije v domě, kde provozujete svůj krámek. Kdy tohle spojení podnikání s bydlištěm  začalo?
Můj děda obuvník po první světové válce dům koupil a v přízemí si zařídil obuvnickou dílnu s obchůdkem. V druhé části přízemí, oddělené příčkou, jsme měli kuchyň. Děda měl pořád tři čtyři tovaryše a jednomu pronajímal cimru u půdy, aby si k podnikání přilepšil. S pěti dětmi se měl co ohánět (směje se).

V osmačtyřicátém mu dům komunisté znárodnili?
Nevzali mu ho, ale přestěhoval se s obchůdkem do Zádušní ulice a naše rodina začala obývat celé přízemí. Obuvníků bylo málo, tak mu komunisté živnost v omezené formě ponechali. Zemřel v roce 1969.

Kdy jste do vašeho domu vrátili podnikání?
V šestadevadesátém roce. Obnovili jsme výlohy, zbourali jsme příčku a obchod prostorově rozšířili. Do roku 2010 jsme ho pronajímali, bylo v něm například módní oblečení. Posledních třináct let v něm se synem podnikám s bylinkami a podobným zbožím. A udělala jsem dobře, baví mě to.

Jak se podniká v centru Kladna?
Vzhledem k tomu, že jsme zavedený obchod a troufám si říct i oblíbený, tak se podniká dobře. Lidí k nám chodí dost a poslední dobou hodně mladých.

Jste jedna z mála obchodníků v centru, která nenaříká na špatnou dobu…
Kdybych to měla srovnávat s dobou, když mi bylo třeba šestnáct roků, kdy pěší zóna opravdu žila, kdy jste se na ní pomalu ani nevešli, kolik tam bývalo lidí, tak bych asi mohla naříkat (usmívá se). Oproti tomu je to dneska mrtvá zóna. Jsem zvědavá, jak to na ní bude vypadat, až většinu domů v centru koupí noví investoři. Třeba se život na ni vrátí…

Jan Murárik