V hokejbalové reprezentaci zažil nejslavnější chvíle před osmnácti roky. Tehdy získalo Česko první titul mistrů světa a Daniel Jůn (38) byl přitom. Teď se bývalý kladenský hokejista chystá na světový šampionát veteránů v Kanadě. 

Jaký byl hokejbal v roce 1998?
Ještě se hrál čtyři na čtyři a byl to hokejbal, dneska to je hokej bez bruslí (usmívá se). Hrálo se systémem dva vzadu a dva vpředu. Tenkrát to byl jiný sport. 

Jste mladší čtyřiceti let, máte výjimku. Čím jste si podle vás zasloužil nominaci do Kanady?
To je jasný, těm starším se už nechce běhat (směje se). 

Když jste viděl poprvé své současné spoluhráče, co vás napadlo?
Že se někteří na mistrovství připravili svědomitě. Třeba náš kapitán „Gejza“ zhubnul téměř dvacet kilo, jiní se vůbec nezměnili. A taky mě hned napadlo, že povolat trenéra Míru Macha byl velmi dobrý tah. 

Tuhle hokejbalovou sezonu jste kvůli zániku Dynama Rozdělov vynechal. Dohrajete ji po návratu z mistrovství v nějakém jiném týmu?
Zahraju si za Libušín turnaj, který pořádá Libor Smetana. 

Jak se vám hokejově dařilo v Německu v klubu Höchstadter EC?
Opět jsme skončili pod vrcholem. Osobně mám jako trenér, hráč i manažer spoustu práce. Teď jsem si vzal na pomoc trenéra Petra Kasíka, který u nás dělá šéftrenéra mládeže a mého asistenta u áčka. V klubu to klape. 

Jan Murárik