Nemusejí čekat, až budou naplno hozeni do světa dospělých. I když chodí na základku či v Kladně studují, projevili se už nyní jako výrazné osobnosti. Základní škola v Amálské na závěr našeho seriálu představuje Pavla Nedvěda (15), talentovaného kreslíře.

Vyhrál jsi první cenu v celostátní soutěži Ochrana očima dětí s černobílou kresbou postavy hasiče. Považuješ se za malíře, nebo kreslíře?
Spíše se považuji za kreslíře. Hasiče jsem ztvárnil obyčejnou tužkou.

Od koho ses poprvé dozvěděl, že ti jde kresba?
Poprvé mi to řekl můj děda. Čmáral jsem si pohádkové postavy nebo Batmana či Spidermana a děda se na moje kresby občas podíval a říkal, že se mu to líbí. Bylo mi asi devět let a od té doby se na kresbu soustředím.

Na ukázku jsi přinesl své kresby portrétů Jana Žižky a Che Guevary, které visí ve škole na zdi. Proč jsi kreslil právě tyhle dvě historické osobnosti?
Chtěl jsem udělat radost svému třídnímu učiteli Jiřímu Bachurovi. Učí dějiny a tyhle osobnosti patří k jeho oblíbeným. U Žižky, kterého jsem kreslil v době, kdy jsme ho brali, mi navrhl, že bych si kresbou jeho portrétu mohl vylepšit známku (směje se). Snad se mi to povedlo. Žižka visí u nás ve třídě a Che u pana učitele v kabinetu. 

Kolik máš ve škole obrázků?
Zhruba pět. 

Co se svým talentem zamýšlíš?
Chtěl bych ho využít při studiu na nějaké umělecké střední škole. Rád bych dělal animátora u filmu. 

A když se to nepovede, co bys ještě rád dělal?
Pořád bych hledal cestu, jak svůj talent využít. Mimo kreslení jsem nad ničím nepřemýšlel. Vlastně ano, když jsem byl malý, chtěl jsem dělat strojvedoucího…

Jak ti šlo tenhle školní rok učení?
Průměrně. Na vysvědčení jsem měl několik dvojek.

Jan Murárik