Patřil k oporám i střelcům kladenského mužstva. Fotbalový SK si bez něj v prvoligové sestavě nikdo raději nepředstavil. Před deseti roky začala pro Antonína Holuba (30) ta správná fotbalová kariéra. I když v současné době kope třetí ligu za Litoměřicko, na Kladno vzpomíná rád.

Co se vám po deseti letech z postupu do první ligy vybaví?
Splněný sen a krásné zhruba čtyři sezony v nejvyšší soutěži. Co jsem si ve dvaceti letech mohl víc přát? Hrál jsem za dorost a střídavě za béčko, za áčko v druhé lize jsem vyběhl na hřiště občas, takže parádní doba. V zápase, který o našem postupu definitivně rozhodl, jsem nastoupil na pár minut a pak si vybavuju tu nekonečnou slavící cestu domů (směje se). Ale moc podrobně si to období nepamatuju.

Jaký jste podle vás měli tým a koho jste fotbalově nejvíc uznával?
Kluci z Kladna pro nás mladé byli příkladem, kam se s Kladnem nebo z Kladna dá ve fotbale dostat. Já si vybavuju Tomáše Marka, který byl v tom mančaftu velmi výraznou osobností. 

Kam vás tenkrát v sestavě trenéři pouštěli?
Chtěli, abych útočil. Z centra nebo z kraje. Ale kanonýr jsem nikdy nebyl. Akorát právě ta postupová sezona se mi trochu střelecky vydařila, když jsem hrál v těch třech týmech, tak jsem dal asi osmnáct gólů. Jinak dám tak čtyři pět za sezonu. Spíš na ně nahrávám.

Tým se v letní přestávce před první ligou obměnil. Byl poté opravdu kvalitnější?
Podle mě se hra na úvod první ligy od té na konci druhé ligy příliš nelišila. Přišli lepší hráči, ale že by to byl nějaký velký rozdíl v naší hře, to bych neřekl. Byli jsme jen kvalitnější.

Překvapila vás remíza v prvním kole na Spartě?
Překvapila, ale ten zápas jsem odseděl na tribuně. Nevešel jsem se na lavičku. 

Jaké byly následující prvoligové čtyři sezony ve vaší kariéře?
První sezonu jsem hrál, nebo nehrál, pak jsem šel na půlroční hostování do Dukly. Pravidelně jsem ligu začal hrát až od doby, kdy přišel trenér Hřídel, po něm za Procházky a Beránka.

Nepřišel sestup v roce 2010 příliš brzy?
Každá z těch sezon byla těžká. Zachraňovali jsme se každou sezonu o pár bodů. S postupem času to šlo dolů i v klubu. V zázemí, v kvalitě kádru. Podle mého se nemuselo sestupovat ani potom z druhé ligy. Kdyby se udržela aspoň ta třetí liga, tak to s fotbalem v SK mohlo vypadat jinak. 

V třetí lize jste Kladno opustil. Posílil jste Most v druhé lize a od té chvíle jste se na hřiště SK dostal jako jeho soupeř v dresu Lovosic. Jaký to byl poprvé pocit?
Zajímavý. Kladenští kluci mi to dali trošku sežrat. Byl to divný pocit, jít do jiné kabiny… V té době jsem byl smířený s tím, že za Kladno hrát nebudu. S manažerem Novákem jsme se nedomluvili. Přišla lepší nabídka z Lovosic, tak jsem tam odešel.

Jak na vás působilo Kladno v této sezoně?
Kladno v ní mělo solidní tým. Líbí se mi, jak kluci hrají. Jen jim v sestavě chyběla střední generace. Ovšem mají slušné mladé hráče. Jen je otázka, kolik jich v SK přes léto vydrží.

Vy se v jeho dresu ještě někdy objevíte?
Chtěl bych. Uvidíme, jestli budou chtít ti ostatní. 

Dá se z fotbalu v Lovosicích žít?
Když hrajete první, nejhůře druhé místo, tak ano (směje se).

Jan Murárik