Na Kladensku patří mezi trenérská esa a my je ve vzájemném rozhovoru na chvíli spojili v seriálu Vašeho Kladna. První dvojici tvoří Milan „Forbes“ Fortuník a František „Kabelka“ Kaberle mladší. První vede kladenské volejbalisty, druhý pomáhá trénovat hokejové Rytíře. Oba jsou legendami ve svých sportech. Dnes zpovídá „Kabelka“ „Forbese“.

Kaberle: Hráls´ někdy hokej?
Fortuník: Občas mě do hokejové výstroje navlékli. Překvapilo mě, že ty pády v ní nebolí…

Kaberle: My po sezoně máme dovolenou, pak suchou přípravu a zase volno. Jak je to ve volejbale?
Fortuník: Nám končí sezona podle play off buď v březnu, nebo podle úspěšnosti třeba na konci dubna. Pak jdeme do přípravy v polovině srpna a na přelomu září a října začínáme mistráky. Pak jedeme bez větších přestávek každý týden až do play off. Do konce června pilují hráči to, co jim ve hře nejde. Pak si můžou až do zahájení srpnové přípravy dělat, co chtějí. Reprezentantům po extraligové sezoně začíná mezinárodní sezona, takže ti moc pauzy nemají. Do klubů se pak v září vrátí úplně vycucaní a trvá, než se zase dostanou do herní pohody. 

Kaberle: A o dovolené jim dáte individuální plán přípravy?
Fortuník: Ten vypadá ve volejbale tak, že je požádáme, aby si aspoň dvakrát týdně šli něco zahrát, zaběhat, zaplavat. Někteří si přidávají, jiní na to kašlou. Připadá mi, že je to u všech sportů podobné. 

Kaberle: Jak je o vaše hráče postaráno z hlediska kondičních trenérů a fyzioterapeutů?
Fortuník: Jsme rádi, že jsme to dali dohromady. Starají se o nás dvě fyzioterapeutky a kondiční trenér, ale nemůžeme si je dovolit mít na plný úvazek. 

Kaberle: Rád bych také věděl, jak dlouho trvá jeden volejbalový trénink Kladna?
Fortuník: Všiml jsem si, že je delší než váš hokejový. My obvykle trénujeme dvě hodiny, občas v pondělí vložíme dopoledne dvě hodiny v posilovně a odpoledne jdeme na dvě hodiny do haly. Ve světě trénují volejbalisté i víc než dvě hodiny, ale to my zatím nechceme, protože běžné mužstvo má dvanáct hráčů, my jich, i z ekonomických důvodů, máme devět a z toho jsou tři studenti. Mně se někdy na tréninku sejde jen sedm lidí a s těmi nemá význam trénovat déle. Nic bychom stejně v tak malém počtu hráčů nenacvičili. 

Kaberle: Ve volejbalu nestřídáte jako my v hokeji. Ví se, kolik času stráví volejbalista v zápase herní zátěží?
Fortuník: Někdo spočítal, že jsou v zátěži během výměny průměrně sedm vteřin. 

Kaberle: Jak podle tebe Kladno vnímá volejbal?
Fortuník: Překvapilo mě, že skoro každý zápas zaplníme tribunu. Můj sen je povýšit v Kladně volejbal na sport číslo jedna. Hokej totiž není v Kladně číslo jedna, to je náboženství, a to je mnohem víc. 

Jan Murárik