Kladeňák Míla Modr získal v těchto dnech od modelářského svazu prestižní ocenění. Konečně si totiž všimli, že tenhle bard leteckého modelářství naučil v Kladně za více než čtyřicet roků lásce k modelaření stovky dětí.
Co vás po třicítce vedlo k tomu, abyste vedl modelářský kroužek?
Odmalička jsem modely stavěl a někdy kolem třicátého věku jsem dostal nabídku vést kroužek na desáté základní škole.
Proč jste zvolil cestu bezmotorových létacích modelů a ne třeba historických modelů pro výstavy?
Plastikové modely mi nejsou tolik blízké (usmívá se). Ty vystavíte a to je všechno. Kdežto s našimi modely jdete z dílny na zdravý vzduch a tam s nimi třeba soutěžíte. To mě baví víc.
V čem se liší současný dětský modelář od modeláře na začátku osmdesátých let, kdy jste s kroužkem začínal?
Malinko odbočím od přímé odpovědi na otázku. Za celou dobu nenastala chvíle, že bychom neměli ani jednoho člena nebo abychom děti musely přemlouvat na takový kroužek chodit. Ani tehdy nebyly děti šikovnější než v současné době. A na modely se peníze sehnaly vždycky.
Které období se svými svěřenci můžete nazvat nejúspěšnější?
Rozmezí roků 2012 až 2016 jeden z mých svěřenců získal titul mistra republiky. Za celou historii byli dva. V konkurenci silnějších klubů z Kamenných Žehrovic a Slaného je to velký úspěch.
Mohli byste existovat bez zázemí Labyrintu?
Stěží (zdůrazňuje). Labyrint se o nás stará výborně a k tomu musím poděkovat i městu Kladnu. Podpora je významná. Bez ní by naše fungování bylo náročné.
Čeho byste se s kroužkem ještě rád dožil?
Abych vychoval další generaci modelářů a mezi nimi někdo dokázal uspět na mistrovství republiky (usmívá se).
Jan Murárik