Šestnáct sezon mu děti i dospělí tleskali za herecké role v kladenském Divadle Lampion. Poté se na kratší dobu z divadelního světa vytratil, aby se znovu na prkna, co znamenají svět, vrátil. Jakub Hubert ovšem Lampion vyměnil za činohru v Městském divadle Kladno (MDK).

Když jste před několika roky odcházel z Lampionu, říkal jste, že si od divadla potřebujete odpočinout. Šel jste pracovat do Lega a chválil jste si čistou hlavu. Proč jste tedy vrátil k herectví?
Potřeboval jsem už nějakou změnu. Přišla korona, vše se zavřelo a já potřeboval něco dělat, a taky si něco přivydělat. Šel jsem nejdřív brigádničit a poté na hlavní pracovní poměr do Lega. Čistou hlavu jsem si skutečně užíval. Užíval jsem si taky to, že je za mnou vidět nějaký hmatatelný výsledek. Ale paradoxně mi začaly časem vadit šichty. Nemohl jsem si užít o víkendech čas s dcerou a vůbec pro mě bylo těžké vtěsnat vše do volna. Když se do kladenského divadla vrátili Honza Krafka s Jardou Slánským, zeptal jsem se jich, zdali by mě vzali do činohry. Chyběla mi ta různorodost hereckého života. Dokonce jsem nemohl několik nocí usnout, než jsem si přiznal, že jsem holt herec, a že s tím nic neudělám.

Netáhlo vás to ani trochu do Lampionu?
Při mých bezesných nocích a přemýšlení mi nějak naskakovala pořád ta činohra MDK. Šestnáct let v Lampionu bylo krásných, jsou tam skvělý herci, kteří se tedy za tu dobu dost obměnili, ale kvalita zůstává, ba roste. Také vedení a směr, kterým Lampion vedou Lucka Radimerská s Matoušem Danzerem je neméně skvělý. Ale... já fakt potřebuju změnu. Jsem moc vděčný Honzovi Krafkovi a Jardovi Slánskému, že mě vzali. 

Máte pocit, že byste herectví už za jinou profesi nevyměnil?
Mám. Jsem rád za zkušenosti z posledních dvou let z jiných profesí, a vlastně jsem rád, že jsem to udělal. Aspoň si ve stáří nebudu říkat, že já jsem celý život dělal jen divadlo a nevyzkoušel jsem něco jiného. Určitě bych se už nikdy nechtěl od divadla tak rapidně odstřihnout. Sice jsem dál hrál ve Spamalotu, ale kvůli lockdownům jsem, bohužel, na jevišti moc času nestrávil. 

V čem vás diváci mohou vidět do konce sezony a jaké role vás čekají v té příští?
V nově připravované inscenaci Návštěva staré dámy, která má premiéru tuto sobotu 4. 6. Vrácím se do Snu noci svatojánské v roli Oberona a samozřejmě mě diváci uvidí i na Dionýsiích, na které se moc těším. V příští sezoně mohu zatím potvrdit svou účast v inscenaci Na skle malované.

Jan Murárik
Foto: Jan Kačír