Dvanáctý rok vede kladenský azylový dům určený pouze pro matky s dětmi. Jak se za tu dobu proměnily jeho klientky, a co jim dočasný azyl poskytuje, na to jsme se ptali ředitele instituce Václava Kohlíka.

V domě je ubytováno nepřetržitě dvanáct klientek s tím, že každý uvolněný pokoj je okamžitě obsazen. Co všechno pro opuštěné ženy s dětmi děláte?
Naše klientky dostávají například dvakrát týdně přes potravinovou banku jídlo, čímž jim výrazně šetříme peníze. V létě pro ně pořádáme různé výlety nejen po Kladně, děláme akce pro děti. Poslední dobou se i zlepšila docházka jejich dětí do školy. Pro klientky bez vzdělání jsme ve spolupráci s vinařickou věznicí sehnali možnost vychodit učiliště a získat výuční list.

Jaká sociální struktura u vás žije?
Věkový průměr je kolem třiceti roků, vzděláním většinou dochozená základní škola. Ze dvanácti matek pracuje jedna. Jejich dětem je od novorozenců do osmnácti let. Když se nám podaří sehnat pro klientky práci, tak v ní vydrží chvíli a jdou marodit.

Váží si střechy nad hlavou?
Některé ano, ale spousty nám odevzdávají zdevastované pokoje. Než v nich ubytujeme nové klientky, musíme je dát do pořádku, vydezinfikovat, koupit nové matrace, vymalovat, opravit rozlámané skříně.

Do domu se klientky dostanou po kladném vyřízení písemné žádosti a na dobu jednoho roku. Ve kterém ročním období řešíte nejvyšší počet žádostí?
Samozřejmě na podzim a v zimě. Snažíme se vyhovět co nejdříve a těm nejhorším případům. Podle mých zkušeností se v brzké době bude muset zřídit azylový dům pro celé rodiny...

Vyskytoval se před dvanácti roky při vašem nástupu do domu stejný typ klientek jako dnes?
Klientky tehdy měly méně potomků... V současné době není výjimkou matka se šesti či sedmi dětmi. V jeden okamžik se staráme třeba o pětatřicet dětí. V době mého nástupu u nás žily matky s jedním maximálně třemi dětmi. Navíc bylo méně matek, které vyhledávaly azylový dům.

Má azylový dům oporu ve vedení města?
Spolupráci s vedením města si nemůžeme vynachválit. Je velmi vstřícná.

Jan Murárik