Páté volební období zvelebuje obec Braškov, mnohem déle se stará o chod velké firmy. Úspěšný podnikatel Vladimír Dráb dnes ve svém hostinci U Chalupů přivítá kandidáta na prezidenta Česka Petra Pavla. Témat k rozhovoru více než dost…

Jak se starostuje obci, která je pěkně ucelená, které navenek nic neschází?
Když se v té obci narodíte, žijete v ní odjakživa, a slyšíte, že vypadá dobře, tak se starostuje příjemně, baví vás to (usmívá se). Děláte to pro svoji obec, pro lidi z Braškova, pro svou mámu. Poctivé starostování má z mého pohledu dvě fáze. První je budování, druhá udržování toho, co se povedlo vybudovat. Udržet bývá někdy těžší. Budovy, zeleň, krajinu. Náš rozpočet v současné době nesměřuje k investicím, ale k tomu, abychom udržovali, co jsme vybudovali.

Co je na tom nejtěžší?
Udržet krajinu. Odolat tlakům developerů. Ten tlak je extrémní. Náš územní plán investorům vadí.

Říká se „Kovářovic kobyla chodí bosa“. Vaše firma buduje silnice. Neslyšel jste někdy v obci hlasy, že u sebe silnici opravit nedokážete?
Určitě takové hlasy v Braškově znějí. Ale já ve své firmě zakázal účastnit se v Braškově výběrových řízení na opravy silnic. Takže logicky některá silnice u nás není podle představ obyvatel obce. Nechci se ocitnout ve střetu zájmů. Moje firma tam může dělat zadarmo. Takže jsme nějakou ulici zadarmo udělali. Každý rok obec zametáme. Zadarmo.

Je možné, že se v Braškově najde kritik vašeho starostování?
Ten existuje. Jmenuje se Horník. Koupil si cestu, kterou se zásobuje obecní krám i lékárna a chce ji uzavřít. Tak se taháme po soudech. Jednou rozhodně v náš prospěch, jindy ve prospěch pana Horníka. Vypadá to na nekonečný příběh. Pan Horník na mě vypouští veřejně nechutné kaly. O dalších protivnících či kriticích v Braškově nevím.

Třeba se někdo takový najde poté, co se dnes v obci objeví pan Petr Pavel…
Pan Horník to asi nebude (směje se). Slyšel jsem, že byl zástupcem velitele vrtulníkové letky, takže by měl mít k vojákům blízko. Co vím, tak lidé z obce se většinou domnívají, že Petr Pavel by byl dobrý prezident.

Už je na pana Pavla u Chalupů vyprodáno?
Vyprodáno není, protože lístky neprodáváme. Na šestou hodinu odpoledne může přijít každý, kdo chce. Dveře jsou všem otevřené.

Čím je vám Petr Pavel blízký?
Jsem také bývalý voják s vystudovanou vojenskou akademií stejně jako Petr Pavel. Zastávám názor, že pokud někdo v armádě docílí vyšší funkce, tak musí ovládat morálně volné vlastnosti, které se hodí k tomu, aby pak vedl celý stát. Respektují ho na západě a ti na východě moc dobře vědí, že je zná, že ví, čeho jsou schopní. Všichni ho budou respektovat.

Vraťme se ještě ke každodennímu životu v obci. Děním hýbou i hospody. Vy jednu, U Chalupů, vlastníte, druhou, Na Valdeku jste koupil pro obec. Kdy se do nich vrátí život?
S radostí vám mohu oznámit, že Valdek znovu otevřeme asi za čtrnáct dnů. Sehnali jsme hostinského! To je v dnešní době zázrak. Proto třeba zatím nefunguje restaurace U Chalupů… Věřím a doufám, že se na Valdeku zase začne vařit. Já to vydržím, jednou se u Chalupů taky otevře. Zavřeno není navždy. Nic není navždy, tedy ani zavřené hospody nejsou navždy. Teď mi jde o to, vrátit slávu hospodě Na Valdeku.

Pohostinství v obci vám leží na srdci. Nepřemýšlíte, jako úspěšný podnikatel, třeba o braškovském fotbalu, aby hrál vyšší soutěž, než „jenom“ B třídu?
Fotbal v Braškově je vesnický fotbal a hrát ho budou kluci z vesnice, co chodí do té hospody na křižovatce (usmívá se).

Jan Murárik