Kdo zná jeho fotografickou tvorbu, může si myslet, že se fotografií v pohodě živí. Ovšem Petr Phan (29) se dal jinou cestou. Skvěle vaří a teď to dokazuje v NC OAZA, kde je posilou restaurace Saporito.
V zahraničí vaše fotografie publikovali v médiích, ale v Česku o vás moc slyšet není. Máte zájem proniknout jako fotograf do místního mediálního světa?
Ani ne, protože mě zatím české prostředí neláká. Chci lidem ukazovat svůj pohled na svět a nemyslím si, že by se mi to v současné době tady povedlo tak, jak si představuji. Ale nemám cílené ambice, spíše si dělám, co mě baví. Kuchařina mě baví v současné době víc (usmívá se).
Nastoupil jste k provozovateli Saporita Honzovi Šifrovi. Kde vás objevil?
Ještě tak trochu pořád patřím do Zastávky Nižbor Tomáše Hanáka, kde jsem vařením strávil parádní dobu. Odtud jsem do Kladna k panu Šifrovi přišel. Jsem z oboru kuchař číšník a mám za sebou letitou praxi. Viděl jsem někde zajímavý inzerát na kuchaře do italské kuchyně. Itálii jsem si chtěl zkusit, tak jsem v OAZe.
Kdybyste chtěl zaujmout nějakým vlastním pokrmem, na co byste vsadil?
Pozval bych vás na pečené kuřecí stehno se zelím a cibulovou buchtou jako přílohu (usmívá se). Buchta je klasická česká, akorát je v ní narvaná cibule, slanina a česnek.
V OAZe budete časem připravovat nejen italskou kuchyni, se kterou jste začal, ale také českou klasiku, v níž je zastoupen i smažený sýr. Nevadí vám dělat smažák?
Zvykl jsem si už na Zastávce v Nižboru. Nevěřil jsem, kolik smažáku jsou lidé schopní zkonzumovat třeba za víkend (směje se). V Saporitu mě časem čeká i klasický řízek. Těším se na novou výzvu.
Pojďme vaším životem o něco dále. Máte v umění i v gastronomii cíle?
Všechny cíle, co jsem měl před sebou jako náctiletý, jsem si splnil a zjistil jsem, že pro mě cíle nejsou důležité. Spíše se chci při své činnosti cítit kdykoli spokojený. Mám rád obyčejný život.
Jan Murárik
-
Luboš Blecha: Bylo víc času na srandu< Předchozí
-
Lubomír „Čužák“ Rys vzpomíná na bráchu a chystá se na křest nového alba...Další >
Počasí Kladno
