Jozef Evan do Kladna přivezl světovou gastronomii

S rondonem poznal kuchyně takřka celého světa. O tom, že se naučil vařit na světové úrovni, svědčí fakt, že jeho restaurace má pevné místo na mapě nejen kladenské gastronomie. Jozef Evan svou práci miluje a na talíři je to znát.

Restauraci jste uvedl do provozu zhruba před čtyřmi roky. Proč jste si vybral právě Kladno?
Na Kladně jsem vyrůstal, mám tady rodinu, rodiče, známé, kamarády, a když jsem se rozhodl, že začnu provozovat vlastní restauraci, jiné město mě nenapadlo. V Rozdělově se nám naskytla příležitost mít na jednom místě v jednom domě jak restauraci, tak domov. I když budu neustále v práci, pořád mám možnost být současně se svojí rodinou (usmívá se). A hlavně jsem svým pánem. Raději dělám sám pod sebou, než abych někoho poslouchal.

Vsadil jste přitom na své jméno?
Sázel jsem i na své jméno. Ale zároveň jsem za tu dobu nějaké své známé ztratil. Těžko říct přesně čím to je, možná závistí, nevím. Na začátku jsem slýchal, jak jsme drahý, že máme suroviny, kterým nerozumí. Po třech letech se situace zlepšila. Zřejmě čekali, že otevřu klasickou restauraci, kterou znají. Ale z těch surovin, ze kterých jídla připravuji, to levně dělat nejde. A kvalita se týká i poledního menu. Nejdůležitější pro mne je naše hlavní menu. Už vyplývá z názvu restaurace, který napovídá, že se nezaměřujeme na jedno místo, na jednu kuchyň. Ráno se vzbudíte a řeknete si, hele jedeme támhle. To samé jsem i my. Neřídíme se podle jednoho řádu, jednoho konceptu. Podle toho také vypadá naše hlavní menu, je to z každého světa kousek.

Myslíte, že kdybyste denně nestál za plotnou, fungovali byste stejně kvalitně?
Na své kolegy, kteří tu se mnou v současnosti jsou, se můžu spolehnout, jsou super. Sám sebe se beru jako zaměstnanec a ne jejich nadřízený. Nechám si i vynadat. Hledal jsem takové lidi dlouho a to dlouho i něco stálo. Jsem za to, co mám, rád. Hosté jsou ale zvyklí, že jsem v práci denně. Zatím to měnit nechci.

Kam podle vás směřují chutě kladenských hostů?
Tady lidé mají hodně rádi maso i čerstvé ryby. Čerstvost je u nás samozřejmostí. Co ten den neprodám, to sním. Zajímavé je, že když nabízíte maso, chtějí ryby a naopak (směje se). Kolikrát jsem vtom sám ztracený. Na Kladně jsem byl první, kdo nabízel ústřice nebo lanýže. Chci hostům nabízet věci, za kterými jezdí do Prahy. Jsem na Kladně jediný, kdo vám nabídne celý svět.

A jak je na tom z vašeho pohledu kladenská gastronomie jako taková?
Kladenská gastronomie jde dopředu. Ale zároveň by proto spousta kladenských podniků neměla vůbec fungovat. Restaurační svět chce péči o hosty. Přehršle typických kladenských fastfoodů a podobných stravování dobrou úroveň a dojem z ní sráží.

Jan Murárik
Foto: Kg