V kladenském divadelním světě působil přes dvacet let. Před pěti roky odešel na volnou nohu. Letos se vrátil a v nové budově se měl stát stěžejní postavou nového souboru. Ovšem dřív než sezona začala, stal se Jan Krafka (51) šéfem celého divadla. Hrát prý nepřestane, jenom se vedle postav na jevišti musí nyní učit i nejdůležitější roli své kariéry.
Co vás okamžitě napadlo, když jste se koncem srpna dozvěděl, že vás rada města navrhla na jednatele neboli šéfa Městského divadla Kladno?
Okamžitě? Že je to nesmysl, protože jsem se do kladenského divadla vrátil především jako herec. Hraní byl hlavní motor, proč jsem do Kladna šel, a dělat ředitele divadla není snadná věc. V tomhle divadle jsem prožil přes polovinu svého života, z toho většinu v Divadle Lampion. Nabídku, kterou mně předložil primátor města, jsem tedy v první chvíli odmítnul. Ovšem námluvy s městem tím neskončily a po pečlivém zvažování jsem nabídku přijal.
Omezíte hereckou činnost?
Nějaký čas ji omezit musím. Ocitl jsem se ve složitém období, kdy jsme zahájili první sezonu v novém prostředí, zkoušíme premiéry, vše si stále sedá.
Do Kladna jste se vrátil po několika letech. Jaké bylo divadlo předtím a jaké je nyní?
Na to nemám jednoduchou odpověď. Nedokážu to pojmenovat. Po úspěšném období působení Petra Svojtky šlo postupně dolů. Než se velká scéna odstěhovala do Lampionu, fungovala, ostatně jako mnohá divadla, v sinusoidách. A letité působení mimo svůj domov ji nepomohlo. Teď jsme v období, kdy šplháme nahoru a tam chceme zůstat co nejdéle.
Hodláte hlavní scénu vrátit do Svojtkova období, nebo začínáte zcela novou éru divadla?
Nikam se nevracíme. Z minulosti si na novou cestu s sebou samozřejmě bereme ty dobré věci. Začínáme novou éru s novým souborem, novým vedením naprosto zapáleným pro naši věc. Jaroslav Slánský, jako umělecký šéf, Kristýna Čepková, jako dramaturgyně, Martina Čacká, jako šéfová provozu nebo Lucie Chocholová na postu šéfa obchodního oddělení, to jsou skutečně špičkoví lidé na svých místech! Jistě, pořád je co zlepšovat, ale tah a zapálení pro divadlo tady už je veliké. Z minulosti si bereme za cíl dosáhnout vysoké dramaturgické i umělecké kvality. A hlavně přátelství. Divadlo může velmi dobře fungovat, když lidé v něm jsou k sobě přátelští. Nám to takhle začalo fungovat a já si říkám, že to s námi nemůže dopadnout špatně (usmívá se). Ostatně první premiéra nové sezony Donaha! má veliký úspěch, divadlo se opět plní.
Jakou stopu po sobě v kladenském divadle jednou zanechá Jan Krafka?
O tom budu ještě přemýšlet (směje se). Třeba už tady nějaká stopa je.
Říkáte, že hraní na nějakou dobu omezíte. Budete potom hrát víc, než byste hrál jako řadový člen souboru?
Kdybych nebyl šéfem divadla, hrál bych asi hodně. Myslím, že hrát budu dost i jako šéf. Teď ale potřebuji čas aspoň do konce kalendářního roku, abych se v chodu tohoto divadla opravdu dobře orientoval. K tomu mě čeká období tvorby návrhu rozpočtu divadla na příští rok, který předložím radě města, a poté půjde ke schválení zastupitelům. Potřebuji klid, abych tu úspěšnou cestu divadla správně nastavil. Není to úplně jednoduchá záležitost.
Minulá Tvář týdne, či Tváře, manželé Pudilovi, se vás ptají, co hrajete radši, jestli drama, nebo komedii?
Já to mám nastavené tak, že hraju rád cokoli. Mám rád oboje.
Ovšem novou sezonu jste začal v muzikálové komedii Donaha! Kdy vás diváci uvidí v dramatu?
Prvního října v premiéře hry Nadaný žák v adaptaci prózy Stephena Kinga. Je to dost drsná temná povídka s tragikomickými pasážemi.
Tváří týdne po vás je renomovaný kaskadér Leoš Stránský, který z Kladna dobyl ve svém oboru filmový svět. Jakou otázku mu dáte?
Jak to ve svém oboru dělá, že je ještě „naživu“? (směje se).
Jan Murárik
Do řízení divadla spadl Jan Krafka téměř ze dne na den
Na jevišti nedávno oslavil úspěch premiéry hry Donaha! i otevření nové sezony v nové budově
Počasí Kladno
