Bářiny "Liškoviny". Táto, pojeď k moři!

Každou sobotu se na našich stránkách potkáváte s Barborou Liškovou (23), fejetonistkou, glosátorkou a přítelkyní hokejisty Davida Růžičky, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Barbora na Metropolitní univerzitě Praha studuje média, předtím absolvovala tvůrčí psaní na Literární akademii. V Kladně maturovala na Sportovním gymnáziu.

- red -

Táto, pojeď k moři!

Červenec je měsíc, který byl zrozený k dovolené. A je úplně jedno, jestli ji trávíte u moře, nebo na Mácháči. Pořád to je dovolená, tedy doba, kdy doma vypnete všechny elektronické spotřebiče, zamknete vstupní dveře a klíče hodíte na dno příručního zavazadla. 

Je však nutnost podotknout, že když vyjedeme z rodného města/ vsi, my Češi jsme rozpoznatelní na deset kilometrů daleko. Na letišti se předbíháme ve frontě na odbavení, v autobuse rozbalujeme řízky hned na první zastávce, vstáváme v sedm ráno, abychom si dali ručníky na nejlepší lehátka, večer zkoušíme všechny možné koktejly jen proto, že máme kouzelný all-inclusive náramek, který mimochodem nosíme na zápěstí ještě týden po dovolené. Protože ta dovolená přece něco stála a musíme se sousedům a známým pochlubit, ne?

Jedna moje kamarádka se vracela před třemi týdny z Itálie a neopomněla mě informovat o dění v terminálu: „Tady má každej Čech slamák. Tak si řikam, že to je takový poznávací znamení toho, že se dovolená podařila. Jak prostě nemáš slamák, stálo to celý za prd!” Měla pravdu, my Češi dovolenou doslova dýcháme a rádi se na jejích vlnách unášíme ještě další měsíc. Ať už slamákem, zmíněným náramkem na neomezenou konzumaci jídla a pití, či zkrátka jen únavnou prezentací fotografií všeho druhu. A je vlastně jedno, kolikrát jsme se na „rekreaci” stačili pohádat, či kritizovat její výběr. Po příjezdu je všechno zapomenuto a zůstává to nejlepší...