V minulém kole hostouňský Sokol zabral a po dvou porážkách doma porazil nebezpečné Neratovice, které poměrně nedávno divizi vedly. Trenér Zdeněk Hašek nasadil to nejsilnější, čím Sokolové disponují a mužstvo ho nezklamalo. Zítra (14.30 h.) hraje Hostouň opět před domácím publikem, tentokrát s Louny, a kouč upozorňuje na hrotového útočníka soupeře.

Jaký recept jste mužstvu předepsal, aby se znovu dostalo do pohody?
Mohl jsem nasadit jen zdravé hráče a také jsme se vrátili k určitému hernímu rozestavění i hře, kterou jsme praktikovali zpočátku podzimu. Hráli jsme dobře. Chválil jsem zvlášť Míru Šilhana a Tomáše Marka. 

Co ve vaší hře fungovalo nejlépe?
Jako trenér bych toho chtěl ještě víc, ale dokázali jsme udržet dost dlouho balon na zemi a slušně jsme kombinovali. Jsme stále v procesu vývoje tohoto týmu. Nechci s hráči rotovat, naopak, čekáme, až si své posty pořádně zažijí. Disponujeme zdvojenými posty a hrají vždycky jen ti, kteří jsou lepší. Základ a nejsilnější sestava je pro Sokol momentálně ta, která nastoupila proti Neratovicím. Šilhan na hrotu a ze stran zálohy sbíhají Hájek s Kabelem. Gajecký je silný do kombinace, je silný na míči. Je vidět, že prošel Duklou. Pokud zesílí, bude nám v prostředku velmi platný. Chválíme i obranu. Je jistota, že Trapp se bude ještě zlepšovat.

Louny, které jsou v tabulce „hluboce“ pod Sokolem, by logicky měly pro váš rozjetý tým představovat pohodového protivníka…
Lehký soupeř v naší skupině není. Každý zápas začíná za stavu nula nula. Viděl jsem je na SK. Mají nepříjemného hrotového útočníka, ale také jsou herně neukáznění (usmívá se)…

Jan Murárik