Každou sobotu se na našich stránkách setkáváte s Barborou Liškovou (23), fejetonistkou, glosátorkou a přítelkyní hokejisty Davida Růžičky, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Barbora na Metropolitní univerzitě Praha studuje média, předtím absolvovala tvůrčí psaní na Literární akademii. V Kladně maturovala na Sportovním gymnáziu.

- red -

liska

Není Baltazar jako Baltazar

Víte, co bylo včera? Ano, pátek. A víte, čí svátek se slavil?

Není to tak dávno, co se šestého ledna objevovaly na většině vstupních dveří iniciály K+M+B. To proto, že lidé a jejich rodiny věřily, že jim tahle malá tradice přinese do domu štěstí. Dnes už byste takové dveře hledaly jen těžko. Proč, to ne nevím. Buď mají lidé už štěstí až až, nebo jsou po Vánocích ze všech těch oslav natolik vyčerpaní a znechucení, že Svátek Zjevení Páně už raději ignorují. A je to škoda.

Za celým tímto, dnes už spíše humanitárním, svátkem (my Tři králové jdeme k vám a vybíráme na tohle a tohle) však stojí tak zajímavé pozadí, že je škoda si alespoň něco z toho nepřipomenout. Protože vsadím své nejteplejší boty, že si devadesát procent z vás myslí, že iniciály K+M+B mají znázorňovat jména Kašpara, Melichara a Baltazara. A věřte, nevěřte, znamená to něco dočista jiného - Kyrios Mansionem Benedicet - Ať Bůh žehná tomuto domu. A to je celý prostý důvod, proč vznikla tradice oněch tří písmen na vstupních dveřích. 

Ale proč zase ta magická číslovka tři? Má i to nějaký svůj důvod? Údajně ano. Tři králové mají představovat tři etapy lidského života. Kašpar znázorňuje mládí, Melichar střední věk a Baltazar pak stáří a blížící smrt. A není žádnou náhodou, že právě poslední zmíněný mudrc měl odjakživa tmavou pleť. Možná je právě to jedním z důvodů, proč si smrt odjakživa pojíme s černou barvou.

Co je na tom celém však asi úplně nejzajímavější, je fakt, že Tři krále slavíme a respektujeme už celou řadu let, a pak se v jednom hloupém katalogu objeví další takový Baltazar a celá republika se z toho staví na hlavu. A to jen proto, že si dovolil obléci a prezentovat něco, co chtěla nějaká Božka koupit svému Pepikovi. Vždyť kde bychom to byli, kdybychom si kupovali něco, co nám prezentuje černoch…

Řešíme hlouposti a přitom zapomínáme na ostatní věci. Třeba na společné odstrojování vánočních stromků a ten prostý a jednoduchý vzkaz, který nemusí změnit vůbec nic anebo úplně všechno. A jestli už jsme xenofobní i z takové maličkosti, pak bychom si měli uvědomit, že se jako národ nevyvíjíme. Ba naopak.