Josef Vimmer: Vymýtil bych hákování a vrátil zpět deváté třídy

Hostem pořadu České televize Hokej den poté byla také legenda kladenského hokeje. V šedesátých letech patřil k nejlepším střelcům nejvyšší československé ligy. Po hráčské kariéře se na postu asistenta trenéra podepsal pod posledním mistrovským titulem Kladna. Tváří týdne je Josef Vimmer (79).

Na konci osmdesátých let získal s juniorskou reprezentací titul mistrů Evropy. Ještě nedávno pomáhal v Kladně trénovat malé děti. Mimo hokejovou kariéru byl členem dorostenecké sestavy Baníku Kladno, která dvakrát vyhrála fotbalový titul mistra republiky. Jeho názory především ke stavu hokejové mládeže a rozhodčích v mládežnických kategoriích v Česku zaujaly a jako host tohoto pořadu prý neřekl závěrečné slovo.

Bylo příjemné sledovat, jak si mezi ostatními hosty hokejové debaty vede kladenský zástupce. Jak k tomu došlo, že jste se stal součástí studia?
Pozval mě Robert Záruba. Asi si vzpomněl, že bych mohl něco říct směrem k naší hokejové mládeži (směje se). Hovořil jsem o tom, že se mi hlavně v mladším dorostu nelíbí, jak rozhodčí u nás posuzují například hákování. Jako hráči mi také hákování vadilo asi nejvíc. Tvrdou hru u mantinelu i subtilní hráči snáší lépe, než hákování. To by mělo být pod úroveň každého hokejisty. Je na rozhodčích, aby takovou hru z mládežnického hokeje vymýtili. Bohužel, neděje se tak. Netuším, proč je přístup rozhodčích tak laxní. Nešvar s hákováním se promítá do našich mládežnických reprezentací, což má za následek, že na turnaji máme téměř nejvíce vylučovaných hráčů. Na téhle úrovni rozhodčí hákování okamžitě píská.

Trvá tento trend ze strany sudích delší dobu?
Nedokážu posoudit, jak dlouho, ale já to sleduji tak dva roky. V Kanadě jen hráč na protihráče sáhne hokejkou, jde okamžitě na trestnou lavici...

Chodíte často na zápasy kladenských dorostenců či žáků. Co vás na nich na první pohled zaujalo?
Šikovných technických hráčů máme celkem dost. Ovšem většina mládeže v Kladně, to jsou malí až moc štíhlí kluci. Kdysi na svazu zrušili deváté třídy a my teď vidíme, že to bylo na škodu. Přechod z osmé třídy do mladšího dorostu je pro mnohé žáky řekl bych za trest. Potřebovali by ještě rok ve starších žácích vydržet, zesílit. Takhle najednou nastupují proti mnohem těžším, fyzicky silnějším hokejistům a dost kluků to otráví. Jdou pak hrát jinam, nebo k jinému sportu. Ale přesto věřím, že se z osmiček v Kladně prosadí dost hráčů na to, aby si vybojovali pevné místo jak v mladším dorostu, tak poté v juniorech.

Před třiceti lety jste vedl úspěšnou mládežnickou reprezentaci, ve které hráli i vaši kladenští dorostenci. Když si promítnu sestavu, vynikal v ní Radek Gardoň, postavou subtilní hokejista...
Jenomže on byl hodně silný. Například za šest týdnů cvičení s vlastní váhou a medicimbalem se jen na bench pressu zlepšil o dvacet kilogramů. Za chvíli zesílil. Pomohla mu k tomu i bohatá strava. To doporučuji i současné generaci. Hodně a dobře jíst.

Věnujete se v současné době trénování dětí?
Už ne. Po operaci kolene si netroufám jít na led (usmívá se). Chodím na procházky, na hokej, od jara do podzimu dělám na zahradě.

Víte už, kdy vás opět uvidíme v diskuzním hokejovém pořadu?
Prý by to mohlo vyjít někdy v lednu.

-JM-

Foto: ČT Robert Záruba

wimmervestudiu