Mapují dění v kladenských ulicích. I když na uniformě mají napsáno Asistent prevence kriminality, pomáhají zpříjemnit lidem život ve městě, jak jen mohou. Své zaměstnání si chválí a neváhají takový způsob obživy doporučit i ostatním. My jsme v ulicích Kladna potkali Kateřinu (27) a Marka (41).

Kdy jste poprvé oblékli uniformu Městské policie Kladno?
Kateřina: Já v ní chodím rok.
Marek: Před sedmi roky.

Ve kterém životním okamžiku jste se rozhodli pro takové zaměstnání?
Marek: Předtím jsem dělal ve školství a sociálního pracovníka. Chtěl jsem zkusit něco jiného, ale přitom zůstat v komunikaci s lidmi. Jsem v terénu a dívám se na různé situace zase z jiného úhlu pohledu.
Kateřina: Potřebovala jsem po předchozích zkušenostech v zaměstnáních jako prodavačka mít konečně stabilní pracovní dobu, abych se mohla ve větší pohodě věnovat dokončení střední školy. Na téhle pozici ji mám. Pracuji od rána do odpoledne, víkendy jsou volné. A baví mě pomáhat lidem. Když je potřeba, zavoláme sanitku, dokážeme hned vyřešit různé situace.

Cítíte respekt veřejnosti?
Kateřina: To je člověk od člověka. Z někoho respekt cítíme, jiný se na naši adresu směje. Převažuje respekt.
Marek: Z většiny lidí vůči nám cítím důvěru. Nezastírám, že jsem Rom, ale že by se na mě více obraceli nebo na mě reagovali více romové než ostatní, to se říct nedá. Vychází to nastejno.

Kdyby se vás někdo, kdo například potřebuje znovu najít jistotu zaměstnání, zeptal, jestli mu vaši práci doporučíte, co z ní vyzdvihnete?
Marek: Tahle práce vás uživí.  
Kateřina: Určitě mu ji doporučím. Je pestrá, každý den přináší nové zážitky. Když si to nějakou hloupostí nepokazíte, tak o ni nepřijdete, nikdo vás nevyhodí.

Jan Murárik