Zažil s Kladnem slávu kolem prvních postupů do nejvyšší soutěže. Bývalý kapitán z kladenského klubu nezmizel ani po skončení vrcholové kariéry. Radek Šikola (29) kromě hraní za rezervní týmy sleduje každý zápas Kanonýrů a píše pro vás své postřehy.

Florbalisté Kladna doma prohráli s Královskými Vinohrady 5:6 v prodloužení. Výhry a prohry střídají téměř s železnou pravidelností. Kanonýři tak znovu ukázali, jak nevyzrálým týmem a zejména klubem jsou. Mezi výkony z úvodu sezony a těmi současnými není prakticky žádný rozdíl. Žádný progres není patrný. Pro tak zkušené a schopné osobnosti, jakými jsou Dušan Přívara s Ondřejem Riebauerem, kteří jsou u kormidla týmu, to musí být velice frustrující stav.

Po loňské sezoně, kdy Kanonýři sestoupili z Tipsport Superligy, mnozí očekávali, že se pokusí o okamžitý návrat zpět. Zejména ve chvíli, kdy se nejvyšší soutěž rozšiřovala o dva účastníky a 1. liga tím přišla o veškeré ambiciózní týmy. Letošní ročník má úsměvnou úroveň, jednu z nejhorších za poslední roky. Hrající trenér Kanonýrů Ondřej Riebauer se do hry vrací po vážné operaci kolene a zatím hraje na jedné noze. I tak zaznamenal ve dvou zápasech šest kanadských bodů a se sotva polovičním výkonem si soupeře maže na chleba. Miroslav Mayer se v dresu Kanonýrů téměř po dvou letech vrátil k florbalu na vyšší úrovni. Laik by při pohledu na něho řekl, že se v mezidobí věnoval zápasům v kleci a práci vyhazovače. Přesto patří k těm úplně nejlepším na hřišti. Hrající legenda kladenského florbalu Jan Louvar si může dovolit vypít tolik piva, kolik chce, sníst tolik grilovaného masa, kolik pojme a strávit tolik času na dovolené, dokud se z toho neunudí. Stejně bude jedním z nejproduktivnějších hráčů 1. ligy.

Při troše dobré vůle by oddíl úrovně Kanonýrů Kladno měl z 1. ligy okamžitě zmizet. Vedení klubu však mezi předsezonní cíle postup nezařadilo a zaměřilo se na rozvoj mládeže, protože v této oblasti skutečně za většinou týmů, které má smysl považovat za soupeře, kladenský florbal značně zaostává. Momentálně neexistuje žádný mladý člen kladenského A-týmu pod dvacet let, o němž by se dalo říct, že převyšuje alespoň průměr druhé nejvyšší soutěže.

Zvýšená pozornost orientovaná na rozvoj mládeže se dá pochopit, je to v současné době populární trend. Tento model přináší větší sounáležitost hráčů i rodičů s klubem a obvykle i menší kritiku ze strany florbalové veřejnosti. Kanonýři navíc skutečně potřebují pár opravdových vlastních talentů do A-tým, aby nestál pouze na výkonech borců, kteří se do tréninku donutí jen v době, kdy je potřeba zhubnout do plavek. Ale že by onen model totální orientace na mládež bez ohledu na elitní tým, který je výkladní skříní celého klubu, byl sám o sobě funkční z hlediska výsledků, se na základě zkušeností říct nedá. Touto cestou dlouhodobě kráčí pražští Bohemians a závratné výsledky se nedostavily. Další, dnes již neexistující, tým z hlavního města Future to do nejužší špičky také nikdy nedotáhl. Tuzemský gigant Tatran Střešovice na tuto cestu nastoupil v posledních letech a z neohroženého ligového šampiona se proměnil v pouhého bojovníka o účast v play off.

Poskládat kvalitní tým nelze tak, že si řeknete: „Teď si ho celý vychováme!“, nebo: „Teď si ho celý koupíme!“. Nejúspěšnější cesta vede někde uprostřed. Žádá si to především kvalitní manažerská rozhodnutí a cit pro skládání týmu. Tyto faktory v Kladně dlouhodobě chybí a jsou největší bolístkou kladenského florbalu. To je hlavní důvod, proč se A-tým Kanonýrů v poslední dekádě pohybuje někde mezi 12. – 20. místem mezi českými kluby.

Radek Šikola