Ještě jste v Městském divadle Kladno neviděli inscenaci Petra Svojtky Jak jsem potkal ďábla? Další možnost máte 11. dubna od 19 hodin. Před návštěvou si přečtěte rozhovor s Jaroslavem Slánským, představitelem ústřední postavy spisovatele Oty Pavla.

Každá inscenace i postava se reprízami vyvíjí. Proměnil se nějak Ota Pavel?
Na podzim to budou dva roky od premiéry, takže asi trochu zestárl – tak jako já. Když obíhám jako malý (a rychlý) Otík celé hlediště, je to už pak druhý den trochu znát. (smích) Jinak si ale troufám tvrdit, že inscenace drží svoji podobu. Což je i tím, že ji máme moc rádi… a to pak není důvod vymýšlet jakékoliv „inovace.“ Navíc krása a složitost Pavlových slov nedovoluje žádné improvizace.

Která scéna je vaše oblíbená?
Bude to znít jako klišé, ale každá. Ten příběh má obrovskou sílu a každá situace v něm má své místo. Kdybych ale měl přeci jen být konkrétnější, tak jsou to všechny ty rodinné. Tedy všechny ty s Lenkou Zbrankovou, s Jirkou Hájkem jako Otovými rodiči a s Tomášem Hronem a s Kryštofem Dvořáčkem, kteří hrají brášky. A všichni z obsazení i ze zákulisí se tradičně těšíme na improvizační okénko Lukáše Pečenky, když čte v druhé polovině novinový inzerát. (smích) Tajně doufám, že z toho jednou bude kniha, protože některé hlášky jsou skutečné perly.

Představení viděl také velmi speciální host. Mezi diváky totiž byl Josef „Pepi“ Lustig, syn spisovatele Josefa Lustiga. Jaké to bylo?
Pepiho návštěva pro nás byla velká čest, ale nebudu lhát, měli jsme pořádnou trému. O to větší pak byla radost z následného setkání. Pepi byl z představení nadšený a dlouho po něm bylo o čem mluvit. Jeho historky z rodiny Pavlů i Lustigů jsou neuvěřitelně dojemné, vtipné, ale především autentické. Byl to zážitek. Pepi má ohromný přehled a zájem o divadlo. Týden poté k nám dorazil znovu, a to u příležitosti křtu nového CD s písničkami z muzikálu Na skle malované. Vše do sebe krásně zapadlo, protože přesně v době Pepiho první návštěvy jsme zvažovali, kdo by byl pro cédéčko nejlepším kmotrem. A Pepi jen tak mezi řečí prohodil, že je blízký přítel Ernesta Brylla – autora muzikálových textů, a že by legendu o Jánošíkovi v našem podání strašně rád viděl. A tak opravdu znovu přijel. Dokonce jsme panu Bryllovi nechali od herců CD podepsat a Pepi mu ho předá. Tohle jsou zážitky, které mají smysl.  

-red-
Foto: Městské divadlo Kladno