V roce 1970 si ho jako mládežník přinesl domů z procházky a hned tehdy malý smrček u domu zasadil. Kročehlavák Richard Vágner jej dnes daroval městu, aby ozdobil vánoční náměstí Starosty Pavla. Na jeho místo prý brzy zasadí další.

Jaký příběh se k vašemu, tedy již městskému smrku, váže?
Jako čtrnáctiletý jsem doprovázel svou babičku na kladenský hřbitov a za zdí jsem si všiml, že správce hřbitova pan Luxa má pěkné balvany. Všiml si mě a dal mi malý smrček, abych si ho někde zasadil. Měřil asi patnáct centimetrů. Zasadil jsem si ho na rohu trávníku před barákem a od té doby vyrostl do statného stromu.

Je nádherný a zdobí ulici. Proč jste ho nabídl městu?
Má dlouhé silné kořeny. Ty se už dostaly pod dům a dělají neplechu. Lepší je, když bude dělat radost, než aby škodil (usmívá se).

Zdobili jste ho na vánoční svátky?
Nezdobili. Za minulého režimu jsme světýlka, co jsou dnes, neměli. Po revoluci byl příliš velký, nahoru jsme se nedostali.

Po něm zůstane pařez. Vysadíte někde vedle něj nový jehličnan?
Vysadím, ale spíše něco, co poroste do šířky než do výšky (směje se). S tím pařezem mám plán. Jsem bývalý dřevorubec, takže si ho motorovkou zarovnám a udělám si skalku...

Jan Murárik