Festival amatérského nekomerčního filmu Klapka 2016, tradičně spojený s Kladnem, přivítal zřejmě jednu z největších současných filmových hvězd Jiřího Mádla. Ten ochotně a poměrně dlouho odpovídal na různé otázky publika i organizátorů.

Co vy a Kladno?
(směje se) No, co já a Kladno... Dvakrát jsem tady točil, jednou ve Vinařicích ve skanzenu a podruhé v Poldovce. Jinak nic moc, jo, a pak jsem tu dvakrát moderoval maturák. Teď, díky Klapce, jsem tu tedy asi popáté. A kousek vedle ve Slaném jsem několikrát hrál hokej za mládež Českých Budějovic, odkud pocházím.

Jak se vám líbila Klapka 2016?
Neberte to jako frázi, ale mně se opravdu líbila, protože já mám tyhle festivaly rád. Kulturu na nejvyšší úrovni bez těchto festivalů tvořit nejde. Jako herec, co neprošel hereckou školou, tvůrcům amatérských filmů fandím. 

Napadlo vás, že jednou skončíte jako herec a režisér, když jste měl našlápnuto na hokejovou kariéru?
No toho, že jednou skončím jako herec i jako režisér, se bojím (směje se). Zpátky k otázce. Už když jsem jako školák hrál hokej, rád jsem chodil do kina. Třeba i třikrát týdně. Filmy mě odmalička přitahovaly. Doma v Budějovicích jsem proto v šestnácti šel na dramaťák a v té době v České televizi vyhlásili konkurz na Snowboarďáky. A v té době jsem si na hokeji zlomil ruku, takže času jsem měl hodně. A v konkurzu jsem kupodivu bez herecké průpravy uspěl… A to ve mně rozhodlo dilema, jestli hokej, nebo herectví. A jsem rád, že jsem se rozhodl pro to druhé, protože hokej jsem zase tak dobře nehrál. V hokeji bych skončil někde v provinčním rakouském mužstvu při studiích, jako spousta mých spoluhráčů. 

Takže jako malý jste chtěl být hercem, nebo hokejistou?
Kdepak, úplně nejdřív jsem chtěl být vařičem a vysavačem, protože moje mamka vařila a vysávala. Pak převládal sen o herectví, ve třinácti zvítězil hokej a po nějaké době zase herectví. A ještě se mi do toho mísily sny o tom, že jsem překladatel, spisovatel nebo novinář. A když by to všechno selhalo, tak tím hercem (směje se).

Projevuje se u vás při zhlédnutí filmu profesní deformace?
Projevuje, a to tím, že když se mi film líbí, tak po jeho skončení jsem chvilku v depresi. Od té doby, co dělám i režii, si filmy moc neužívám, protože se z nich snažím co nejvíc naučit.

Máte oblíbený filmový žánr?
Nemám vyhraněný vkus. Buď mě film baví, nebo ne. A třeba na Klapce se mi šest sedm věcí opravdu líbilo. 

Jan Murárik

Atmosféra byla vynikající, diváci obsadili vrchní řady a Jirka Mádl si to užíval na podiu

Herec, režisér, scenárista Jiří Mádl, hlavní hvězda Klapky