Když se v listopadu objevil v kinech film Fantastická zvířata a kde je najít, milovníci série o Harry Potterovi si mnuli ruce. Snímek je totiž zasazen do stejného kouzelnického světa a Rowlingová, která se tentokrát podílela i na psaní scénáře, v něm poodhalila, jak vypadal život čarodějů v době, kdy byl Harry ještě „na mandragorách“.

Píše se rok 1926 a do New Yorku přijíždí podivný mladík Mlok Scamander (Edie Redmayne) s ještě podivnějším bezedným zavazadlem, ve kterém ukrývá celou řadu kouzelných tvorů. Shodou okolností si však tento kufr zamění s kufrem podsaditého nečary Jacoba Kowalskiho (Dan Fogler), kterému pár těchto živočichů uteče do ulic velkoměsta, kde se čarodějové úzkostlivě snaží neprozradit svět čar a kouzel. Mlok se s pomocí Jacoba a dvou čarodějek vydává pochytat chybějící zvířata, ani jeden však netuší, že jim zkříží cestu něco temného…

Rowlingová na sebe upletla pokračováním slavné série bič. Bylo totiž více než jasné, že se nevyhne srovnávání a bude muset složitě obhájit svůj spisovatelský um. A nutno dodat, že se jí to z velké části povedlo, za což však vděčí své vlastní fantazii, která kdysi vymyslela tento magický svět. Svět, který je natolik variabilní a nápaditý, že snese většinu příběhů a dodá jim neomšelou pohádkovou atmosféru. 

Právě určitý pohádkový žánr je ve filmu dost citelný, především v objevování nekonečného prostoru uvnitř kufru, popisování jednotlivých tvorů a také mnohem okázalejším využití kouzel, než tomu bylo u Harryho Pottera. Přesto je však jasně cítit, že film režíroval David Yates (režisér posledních čtyř Potterovských filmů), jelikož určitý hororový nádech je ve snímku také. 

Čím film rozhodně mile překvapil, byl humor. Především tedy v podání Jacoba Kowalskiho, který ztvárnil jednu z nejlepších postav v příběhu a vůbec poprvé představil mudlu z jiného úhlu pohledu, než tomu bylo doposud. Výraznost této postavy možná předčila i jinak skvělého Edieho Redmayena, který se mimochodem hodí do filmu náramně. Avšak přesto mu chybí jakási zranitelnost, která by v divácích dokázala v závěru filmu vyvolat více napětí a strachu o hlavního hrdinu. Své tomu nepřidaly ani dvě ženské hrdinky, které působily poněkud ploše a stejně nezapamatovatelně, jako jejich jména.

Obrovská škoda je, že film nedokázal využít svůj potenciál. Ty nejlepší a nejzajímavější scény zazdil nedotaženým příběhem a absencí logiky typu: „Proč sakra nepoužil to kouzlo už předtím?“ Stačilo by přitom docela málo. Držet se názvu filmu a udržet v popředí zvířata, (která byla mimo jiné nesmírně zajímavá a opravdu kouzelná), více rozvinout a propojit temnou stranu se zbytkem filmu a hlavně, prosím, vyhnout se milované americké apokalypse o zdemolování New Yorku. 

Suma sumárum, film si zasloužil víc péče. Alespoň tolik, kolik věnuje Mlok svým fantastickým zvířatům. Na druhou stranu, těžko soudit příběh, který už má předem naplánované další dva díly. Třeba po jejich zhlédnutí pochopíme všechny počáteční nesrovnalosti a mezery v příběhu a budeme znovu plesat nad bezbřehou fantazií J. K. Rowlingové. 

Hodnocení: 69%

Barbora Lišková