Blanka Buřilová (61), Pražačka, je letitou městskou policistkou a také atletickou rozhodčí. Svou stopu zanechává na Sletišti každý mítink Kladno hází a nedávno ještě hlídala bezpečnost coby kladenská strážnice v ulicích největšího středočeského města.

Proč jste si vybrala pro svou životní pouť povolání strážnice?
Splnila jsem si dětský sen. Vždycky jsem chtěla být strážnicí a povedlo se mi to až v padesáti letech na Kladně (usmívá se).

Vás dřív nechtěli k městské policii vzít?
Ne. Ne. Měla jsem jiné zájmy. Až kolem padesátky jsem si řekla, že přišel ten pravý čas a vstoupila jsem do městské policie. Ale doma v Praze jsem neuspěla právě kvůli věku, na Kladně mě přijali velmi mile. Kladno je za prvé nejblíž Praze a za druhé můj bývalý manžel byl Kladeňák. Ke Kladnu mám od té doby vřelý vztah.

Řady kladenských strážníků nakonec opustila a přešla do pražské městské policie...
Našla jsem si přítele v Praze a odstěhovala jsem se za ním. Nebýt jeho, v Kladně bych zůstala.

Liší se služba strážníka v hlavním městě a v Kladně?
V Praze jsem okrskář, což je trochu odlišné od služby v kladenské městské policii.

V Kladně jste zažila tři ředitele. Měnila se výrazně služba s každým novým?
Hodně se to změnilo k dobrému pod současným ředitelem Michalem Strieborným. Bylo to pod ním, co se týká rozhodnutí údernější a rychlejší. Z mého pohledu se mi u něj sloužilo nejlépe. A také jsou v Kladně díky němu velice dobré platové podmínky.

Teď jste se na Kladno vrátila v roli atletické sudí...
Celý život se věnuji atletice. V současné době ráda jezdím na kladenský mítink jako rozhodčí, pomoct klubu a Jirkovi Klesnilovi, který vede tamní atletiku na velice vysoké úrovni. Je to vidět nejvíc hlavně na pořadatelství mítinku i různých mistrovstvích. Příští rok se do Kladna zase budu těšit.

Jan Murárik