Kladenská kapela Anopheles, která nedávno oslavila 45. narozeniny, patří k legendám hudebního nebe na Kladně. Rozhodli jsme ji představit netradičním způsobem a každému současnému členu uskupení jsme předložili Hudební dotazník.

Jak se hraje v Anopheles?
Především zdravím všechny posluchače skupiny Anopheles. S klukama se mi hraje na výbornou. Doufám, že jsem jako klávesák přínosným členem skupiny.

Muzikanské začátky...
Mé muzikantské začátky se datují kolem roku 1987, to jsem chodil na zpěv, což se u mě neujalo. Mé touhy směřovaly k bicím nástrojům, takže krátce po ukončení ZŠ proběhl nákup východoněměcké bicí soupravy Tactona a mojí začátečnickou zkušebnou byl sklep u nás v činžáku.

Oblíbená skupina...
Od každého žánru se mi líbí něco a pokud mi hudba vyvolá mráz po zádech, tak to je přesně ono. Hit je pro mě zpravidla song, který hitem ani nikdy nebyl a skončil maximálně, jako singl. Vždy v něm najdu nějakou pasáž nebo motiv, který mě zaujme natolik, že se jej pak snažím uplatnit v Anopheles.

Oblíbené jídlo a pití?
Když vynechám dršťkovou v originálu a jídlo po kterém mi shoří hlava, tak semelu všechno, co se mi objeví na talíři. Z pití prioritně voda, džus, cola, občas pivko a v neposlední řadě káva. Pořádnej turek, tři cukry a ředidlo ve formě mléka. Jsem téměř abstinent, svý mám řádně odchlastáno za mlada, ale vylejt se, jak váza bych ještě dokázal. Takže pozvání neodmítám.

Kino nebo divadlo?
No nejradši sleduji divadlo, či kino z pohodlí domova... Třeba Járu Cimrmana považuji za základní vzdělání.

Víme, že pracujete jako hodinový manžel. Co, kdyby vás požádala mladá maminka o službu, zpívání ukolébavky pro malého potomka"?
Rozhodně dělám věci, které opravdu umím, takže tady bych nevydělal ani zlámanou grešli.

Ovládáte několik nástrojů, který je pro vás nejsložitější?
To se nedá takhle říct.. Každý z nástrojů je nejsložitější, pokud ho chcete ovládat na sto procent. To samozřejmě vyžaduje dennodenní tréning, což v mém případě úplně nelze praktikovat. Ani profesionální muzikant nikdy neřekne, že ovládá nástroj na sto procent. Hodně je to o tom, co tím nástrojem chcete lidem sdělit a podle toho k němu přistupujete a s tím i složitost hraní.

Chtěl byste touto cestou někomu něco vzkázat?
Chtěl bych vzkázat lidem...ať jsou k sobě aspoň trochu milejší, tolerantnější, a aby si vážili jeden druhého, především svých blízkých, čas je neúprosný pádil a nenadržuje nikomu. Každé ráno, které nám bylo dáno, přijde pouze jednou, nikdy se nezopakuje a spoustu věcí nevrátíte. Proto se mějte rádi, užívejte naplno každý den, poslouchejte fajn muziku...a Anopheles :)

-red-
Foto: archiv Anopheles