Fotbalisté kladenského SK pokračují ve skvělé formě z podzimu, který v divizi zakončili na druhém místě. Trenér Ivan Pihávek o víkendu dovedl své mužstvo k první jarní výhře, prohru si nepřipouští ani nyní o víkendu proti Rakovníku.

Jak si vysvětlujete, že jste v prvním i ve druhém jarním kole vstřelili vždy dvě branky v samém závěru zápasu? 
Hráli jsme s mužstvy ze spodu tabulky a ta se zpočátku jara, většinou kvalitně posílena, snaží urputně vybojovat body k záchraně. Kdybychom je dostali v době, kdy mají jasno, góly by přišly dřív. Na druhou stranu to svědčí o naší kondici, která je na vysoké úrovni a z které po zimní přípravě těžíme. Hráči jsou schopní sprintovat na hřišti padesát metrů několikrát po sobě. Například Bořík toho s Litvínovem naběhal opravdu hodně. Věřím, že proti slabším týmům s postupem času dosáhneme výraznějších výsledků. Ale víc si cením vydřených výher, jako byla ta s Litvínovem, než vysokých výher s malým nasazením.

V utkání s Litvínovem jste se znovu nevyvarovali hluchých minut v prvním poločase, což vás doprovází od začátku sezony. Proč se tomu tak děje?
Obávám se, že to v téhle sezoně bude pokračovat. Nemáme totiž typologického hráče hecíře, který by přirozeně od prvních minut své spoluhráče burcoval, řval na ně. My jsme na sebe příliš hodní (směje se). A když na tohle nemá někdo povahu, tak mu to trenér nemůže nařídit, to nikoho najednou nenaučíte.

Kdo chodí na Kladno, slyší celý zápas takto křičet brankáře Tesaře. To nestačí, aby se spoluhráči před ním vyvarovali hluchých minut, ve kterých i slabý soupeř Kladno přehrává?
To nestačí. Jako hráč potřebujete mít hecíře vedle sebe v poli. 

Čeká vás venku Rakovník. Co jste si na něj přichystali?
Je to malé derby, hodně namotivovaný zápas. Měli bychom je přehrát herní kvalitou. Navíc, když se do sestavy vrací Tomáš Procházka, náš klíčový hráč. 

Jan Murárik