Tak dlouho, jako včera po porážce divizní Hostouně s Neratovicemi, trenér Martin Čurda v šatně nezůstal. Vyšel z ní po několika hodinách. Očividně méně rozčilený, než když do ní vcházel, aby svým svěřencům pořádně vyčinil. 

Po prvním poločase, ve kterém jste nejen vedli dva nula, ale soupeře jste z trávníků vymazali, vám diváci tleskali. Po druhém poločase, který jste projeli nula tři, odcházeli domů velmi rozčarovaní. Co se vám po zápase honilo hlavou?
Různé myšlenky. Některé, bohužel, nemůžu publikovat. Sehráli jsme jeden z našich nejlepších poločasů v divizi. Pak jsme si to sami pokazili. Na tréninku z hráčů cítím i na nich vidím chuť bojovat, vyhrávat a dostat se v tabulce do vyšších pater. V zápasech nás pak ale sráží individuální chyby. Možná už je dělali minulou sezonu v krajském přeboru, ale to jsme tak výrazně nevnímali. Tohle jde všechno za mnou, nedokázal jsem to asi správně zhodnotit. 

O poločase jste propadli uspokojení?
O přestávce jsme si řekli, jak půjdeme do druhé půlky a uděláme přesně opak. Inkasovali jsme v momentě, kdy jsme měli míč na noze a mohli jsme ze standardky soupeře dorazit, tak z toho jsme dostali gól my… Přesto to pro nás bylo pořád hratelné. Do 65. minuty hráči plnili pokyny. V momentě, kdy v té době šel Zachariáš dolů ze hřiště, tak to skončilo. Tři prostřední hráči, Tomáš Marek, Honza Čurda a Richard Veverka, se bez něj nedokázali dostat do hry! Tím jsme jako celek vypadli ze hry. Dokud byli ve hře, soupeř včera neměl šanci nás přehrát. 

Máte na střed hřiště alternativu?
Bohužel, v současné době moc ne. 

Střídačka je prázdná?
Není, ale máme hráče, kteří vám řeknou, že nebudou jezdit na zápasy, když nebudou hrát, další je zraněný nebo v trestu. Na ten první případ říkám, tak ať nejezdí. Ať je doma. Ono se to v kabině po podzimu vyčistí. Do jeho konce se ukáže charakter hráčů. 

Reagovali hráči na vaše výtky adekvátně?
Přiznali, že si zápas prohráli sami. Ale na můj vkus si příliš dobře neuvědomují, že musí každý začít sám u sebe. Za svoji trenérskou kariéru ani u mládeže jsem nezažil, abych na některého hráče v zápase opakovaně křičel, aby se někam vrátil. To do dospělého fotbalu nepatří. Takoví v dresu Hostouně nemají co dělat. 

Myslíte, že bude v zimě dostatek šikovných fotbalistů ochotných hrát za Hostouň?
O jednom vím už teď. Jméno si zatím nechám pro sebe. Třeba do Hostouně nepřijdou jména, před kterými si všichni sednou na zadek. Kdo k nám bude chtít jít, musí chtít nějakou tu sezonu za Hostouň makat. Ale třeba v Hostouni po podzimu nebudu já…

Jan Murárik