Včerejší výhra 3:0 nad Kadaní by se mohla zdát pro nezúčastněného pozorovatele jako pohodová a klidný zisk tří bodů. Ale ten, kdo zápas viděl, mi dá za pravdu, že předposlední Kadaň byla dvě třetiny lepším mančaftem a jen nedala vyložené šance, kterých měli hráči rozhodně více než Kladno.

Kladno totiž vyhrálo jen díky excelentnímu výkonu brankáře Hanuljaka, který předvedl z mého pohledu nejlepší domácí výkon. Nebýt Hanuljaka, který držel opět chybující obranu, asi by cesta k bodům byla přinejmenším obtížná. Hanuljak byl prostě tím rozdílovým hráčem a zasluhuje velkou pochvalu.

To byla jediná změna, jinak vše ostatní při starém. Herní projev těžko koukatelný, přesilovky špatné, rozehrávka nepřesná a někdy člověku zůstává rozum stát nad některými myšlenkami hráčů. Třeba nad rozehrávkou Růžičky zpoza vlastní branky brankovištěm přes dva protihráče, to je fakt unikum. Takovou hloupost neuvidíte ani u hobíků, kteří si jdou dvakrát do měsíce od půlnoci zahrát. Přesně to pojmenoval Lotar Knotek: "Vypadá to, že je pod úroveň hráčů dát přihrávku na tři metry a hledají super kombinaci přes půl hřiště..." Hokej je ale krásný ve své jednoduchosti. Vidím prvního volného hráče a posouvám hru, to je kouzlo hokeje, které se z toho kladenského, bohužel, zatím vytratilo...

H.K.