Jiří Jeslínek: V mužstvu máme hráče pro druhou ligu

Netají se tím, že ho do třetiligové Hostouně zlákal trenér Dominik Rodinger. Ten také Jiřího Jeslínka, bývalého výtečného ligového útočníka i hráče kladenského SK, přemluvil, aby se po skončení kariéry vrhnul na trenéřinu. 

Jak se zrodil váš příchod k sokolům přímo z kladenského SK, kde jste ještě na jaře kopal divizi?
S trenérem Dominikem Rodingerem jsme dlouholetí kamarádi a on mne už nějaký čas přemlouval, ať si trenéřinu zkusím. Když jsem kvůli zdraví skončil s fotbalem v Kladně, rád jsem jeho nabídku přijal.

Posuďte z vašeho pohledu současný fotbal v divizi a v ČFL.
Divize mi potvrdila, že je jednou z nejtěžších soutěží. Běhavá, soubojová, nikdo vás nešetří. Hrát divizi není žádná legrace. Kdybych se nezranil a Kladno postoupilo do ČFL, tak bych si ji zahrál. A mohl bych posoudit obě soutěže. Takhle se mi třetí liga posuzuje těžko. Co jsem viděl, tak je fotbalovější, než divize. Divize jsou jatka, třetí liga je už o fotbale.

Nyní jste v klubu, který vzešel z vesnického fotbalu. Buďte upřímný a řekněte nám svůj pocit ze Sokola Hostouň.
O Sokolu jsem měl informace už delší dobu od Dominika. Přesto jsem byl po příchodu příjemně překvapený. Jsem rád, že má klub ambice, a že si za nimi jde. Rádi bychom je v téhle sezoně naplnili.

Co může mít Hostouň za ambice, když to na postup do druhé ligy není?
Hrát a skončit v tabulce co nejvýše. Nepohybovat se v jejích dolních patrech, nehrát na chvostu. Potenciál v našich mladých hráčích je. Když budou pracovat, cíle brzy dosáhneme. V mužstvu jsou i hráči na druhou ligu. Pár z nich se do ní může dostat. Vyšší soutěže chtějí pracovat s mladými kluky, to je současný trend. Ale vím, jak to ve fotbale chodí, k tomu je vedle fotbalového umění důležité mít také štěstí.

A jaké má ambice trenér Jeslínek?
Co nejrychleji se v Hostouni rozkoukat. Mám na starost útočníky, tak je mým úkolem probudit v nich střeleckou potenci. Nebude to hned teď, ale chce to trpělivost. Jako trenér se chci co nejvíce vzdělávat a vystudovat A licenci.

Jan Murárik
Foto: Sokol Hostouň