S fotbalem na vrcholové úrovni v SK končil, když mu bylo pětatřicet roků. Na tu dobu už pár sezon přesluhoval, přesto se s ním po výkonnostní stránce nechtěli trenéři loučit. Při oslavách výročí založení slavného kladenského klubu zavzpomínal na svou éru Václav Kořínek. Za SK kopal první i druhou ligu v šedesátých i sedmdesátých letech minulého století.
Co se vám hned vybaví, když slyšíte SK Kladno?
Lítost! Na město s bezmála sedmdesáti tisíci obyvateli se kope jenom divize… Alespoň druhá liga by se na SK hrát měla.
Bylo mužstvo SK, když jste hrával, někdy v takové krizi, aby spadlo i z druhé ligy?
Nejhůř jsme hráli celostátní druhou ligu společně se Slováky. Kdybychom spadli do třetí, nebo dokonce do divize, a klub by nepostavil mančaft, který by to vykopal hned zpátky, tak bych šel hrát jinam. Necítil bych žádnou perspektivu.
Vy jste na konci šedesátých let zažil postup do první ligy. Proč se podle vás nedala udržet?
Na tu dobu jsme měli horší tým než ostatní. Některé opory nám odešly a sestava se za ně kvalitně nedoplnila. Potom v sedmdesátých letech jsme měli dobrý mančaft, ale ty kluby, které postupovaly, měly víc peněz než Kladno. Myslím, že to bylo hlavně o penězích. Platila nás Poldovka, nemuseli jsme chodit do práce, a stejně to nestačilo. Kalorné jsme brali asi osm set korun měsíčně a za domácí zápas tisíc korun a za venkovní dvanáct set korun. Docela to šlo. Trénovali jsme od pondělí do pátku, v úterý a ve čtvrtek dvoufázově. V zimě jsme jezdili na hory.
Fasovali jste od klubu kopačky?
Když jste chtěl pořádný, třeba adidasky, tak jste si je musel koupit na zájezdě. Jinak jsme fasovali české tvrdé botasky.
Kolik na vás chodívalo lidí?
To bylo dobrý, tolik jich dneska nechodí kolikrát ani na hokej (usmívá se). Normálně chodilo tak pět tisíc diváků, a když přijela Slavia, tak i patnáct tisíc, na Spartu jednou přišlo osmnáct tisíc. Tehdy byl ochoz i za druhou bránou. Je to můj subjektivní názor, ale myslím si, že tenkrát Spartě rozhodčí připískávali…
Fandili lidi v ochozech slušně, povzbuzovali vás, nebo vám častěji spíše nadávali?
Někteří z nich byli opravdu nechutní. Já potíže neměl, ale někdo si třeba zasedl na některého z nás a celý zápas mu i bezdůvodně nadával. Například Pepík Linhart je dokázal poslat někam (usmívá se).
Koho byste jmenoval za největší osobnosti SK, s kterými jste hrál?
Rys, Kantor, Kára, Svoboda, z trenérů, kteří mě vedli, dám nejvýš Kolského s Fáberou.
Chodíte v současné době na SK vy jako fanoušek?
Hodně jsem chodil na ligu, ale teď už moc ne. Dneska moc fotbalistů nevidím. Všichni mi připadají stejní kopálisti…
Jan Murárik
- 120 let SK Kladno. Zdeněk Štěpánek šéfoval klubu v revoluční době< Předchozí
- 120 let SK Kladno. Pavel Bartoš vzpomíná na skvělou partu vedenou dědkyDalší >
