120 let SK Kladno. Tomáš Abrham o šéfovi kabiny a současném béčku

V áčku SK si v osmdesátých letech minulého století zakopal s těmi nejlepšími kladenskými odchovanci své doby. Do druhé ligy se s nimi Tomáš Abrham sice nepodíval, ale v současné době píše historii klubu jako trenér kladenských dospělých nadějí.

Do třetiligové kabiny áčka jste jako mladíček nakoukl na několik desítek zápasů. Zažil jste od starých mazáků tvrdou fotbalovou školu?
Staří nám mladým maximálně pomáhali. Se mnou do áčka z ligového dorostu přišli například Zýka, Havelka, Hřídel, Svoboda. Myslím si, že kdybych byl trpělivější, mohl jsem třeba těch zápasů v áčku sehrát víc. Ty dva roky v áčku mi fotbalově daly hodně.  Fotbalově z té doby vyzdvihnu Zetka, Čurillu, Hlavničku, Havelku, Isteníka, Bubeníka, který pro nás mladé byl tou dobrou duší týmu. K němu ještě přiřadím Tichého. Největší osobností kabiny v mých očích byl určitě Vdovjak, fotbalista s velkým F a velký šéf. Co staří v kabině řekli, to bylo svaté. Vdovjak nám mladým na hřišti vysvětlil, že my mladí jsme tam od toho, abychom mu nahráli (směje se). Po zápase jsme zůstávali v hospodě na SK, a když se povedl, tak jsme pokračovali po Kladně.

Kdo z trenérů na SK vám dal nejvíc?
V dorostu pánové Havlík se Škvárou, ti mě přivedli ze Slovanu, po nich Štěpán se Šolcem, v chlapech pak Koubek. Z jeho tréninkových metod jsme všichni dlouho žili.

Vládla v kabině zavedená pravidla?
Nic zvláštního, jen na masáže chodili první ti nejstarší, až po nich se dostalo na nás…

V současné době se na SK věnujete nadějím pro áčko. S rezervou jste postoupil do A třídy, nad kterou je krajský přebor. Mají mladíci na to, hrát už o třídu výš?
Jestli ta parta zůstane rok dva pohromadě, tak by se do krajského přeboru dostat mohla. Uvidíme, co s mužstvem udělá letošní doplnění o dorostence. Výhodu béčka je, že trénuje společně s prvním týmem. I díky tomu zápasy s áčkem v divizi hrají Kolářský, Slabý či Šnobl. Když to takhle bude pokračovat, budou se dál zlepšovat.

Jan Murárik