V prvním týmu hostouňského Sokola v těchto dnech ukončil hráčskou kariéru Michal Zachariáš (33). Hostouň vedl v mnoha utkáních jako kapitán, týmu výrazně pomohl v postupu do divize a minulou sezonu se na trávníku zasadil také o jeho záchranu. Zranění kolene z podzimu jej ovšem z dalších divizních klání nadobro vyřadilo.
Není to ukvapené rozhodnutí?
Zvažoval jsem ho dlouho, ale jsem po operaci kolene a cítím, že na tom už nebudu zdravotně tak dobře, abych zvládl náročnou zimní přípravu a poté i zápasy. Bojím se, že bych musel znovu pod kudlu. Dohodl jsem se s předsedou klubu Jiřím Hondlem, že vypomůžu béčku jako asistent trenéra a v případě nutnosti bych do nějakého zápasu naskočil.
V Hostouni jste prožil několik sezon. Na které období vzpomínáte nejraději?
Na dobu, kdy se v polovině B třídy začala tvořit výborná parta, jejíž základ vykopal pro Hostouň divizi. K té partě postupně přicházeli další výborní hráči i kluci.
A kromě doby v Sokole?
Nejhezčí fotbalové vzpomínky mám na první ligu v Kladně. Škoda, že klub na to byl finančně jak byl, třeba bychom vrcholový fotbal v Kladně ještě nějakou sezonu udrželi. Jsem kladenskému SK vděčný, že jsem si mohl zahrát proti takovým bombarďákům, jakými byli třeba Tomáš Řepka či Patrik Berger.
Dál tedy chcete u fotbalu rozvíjet trenérskou kariéru?
Rád bych nějaký čas zůstal u dětí a mládeže. Davidovi Raulínovi jsem pomáhal a rád pomůžu ve Fotbalové akademii, ale hlavně v SK vedu ročník 2010, ve kterém hraje i můj syn. K tomu si dělám trenérskou licenci, takže se dá říct, že startuji další fotbalovou kariéru.
Jan Murárik
- Kladno v poháru padlo s Českým Brodem< Předchozí
- Staronová tvář v SK. Vrátil se Jakub ŠimůnekDalší >
