Prošel týmy pražské Sparty i Slavie, na několik sezon se usadil v prvoligových Litoměřicích, ale největší penzum hráčské slávy prožil v dresu Kladna. Kladeňák Jaroslav Kalla (42) je zpátky ve svém rodném městě i mateřském klubu. Zatím jako trenér mládeže, který zvažuje návrat do zápasového dresu.
Vrátil jste se na stadion, kde jste zažil vzlety i pády kladenského hokeje. Co vás jako první napadne, když procházíte kolem hlavní ledové plochy?
Vzpomenu si na všechny sezony. Byly fajn a jako tým jsme si je užili. Pro mě osobně bylo a je pořád důležité, že moje zápasy za Kladno viděl táta, manželka a stihl je i nejstarší syn. To je to nejlepší, co mě mohlo v kariéře potkat. Hned potom jsou to vzpomínky na vítězné zápasy i na kladenské fanoušky. Zápasů bylo hodně a těžko jmenovat jen jeden. Každý byl v něčem trochu jiný. Krásné byly oslavy výher v kabině a s diváky.
Co vás přivedlo zpátky do dění v kladenském klubu?
Dal jsem k Rytířům oba své syny a Kladno mám rád. Dostal jsem také šanci se ke kladenskému hokeji vrátit, tak jsem s návratem neměl problém. Rád mládeži pomůžu dostat se nahoru. Věřím, že hokej na Kladně půjde k lepšímu. Měli bychom, pokud to jen trochu půjde, zastavit odchody dětí do jiných klubů a přilákat množství nových nadějných hráčů.
Vaši synové hrají za čtvrtou a devátou třídu, vy trénujete děti ze šestých tříd. Zvolil jste Kladno a všem ostatním ukázal, že to jde…
Děti by měl hokej na Kladně bavit a měly by vidět, že není důvod jít jinam.
Chtěl byste se jednou jako trenér posunout ke starší kategorii hráčů nebo rovnou k dospělému týmu?
První krok je dorost, možná juniorka. Uvidíme, co bude dál.
Ještě nejste v tak hlubokém hráčském důchodu, abyste nemohl sám hrát. Když vidíte Rytíře v extralize, cítíte chuť obléknout dres a naskočit do zápasu?
Možná po nějakém penzu tréninků by to šlo (směje se). A taky by mně to museli schválit lékaři. Ale třeba Víťa Bílek mě láká do Řisut. Hraní zvažuji. Zatím mi stačí, že chodíme s partou hrát po večerech.
Je teď hokej zásadně jiný, než když jste hrál před deseti jedenácti roky za Kladno?
Je trošku rychlejší než za nás. Měli jsme super partu a zachraňovali jsme se bojovností. Teď se píská více faulů, což by pro nás tehdy bylo fajn, protože jsme měli dobré přesilovky. Taková parta mně osobně třeba schází u některých týmů v žákovských kategoriích. Tohle je možná problém doby… Hokej jako takový se nemění. Co se týká prvního týmu Rytířů, tak není zdaleka nic ztraceno. Kluci mají před sebou třičtvrtě sezony, což je dost času na to, aby se dostali do předkola play off.
Jan Murárik
- Milan „Balík“ Nový: Jarda začne hrát v prosinci< Předchozí
- Kladno inkasovalo v Třinci nejtěžší debakl sezonyDalší >
