Nedělní exhibici na počest sedmdesátin hokejové legendy Milana Nového si zahraje také bývalý elitní bek Kladna Jan Kruliš. Z obou týmů, které proti sobě na kladenském zimním stadionu nastoupí (13.00 hod.), má na svém kontě nejvíce extraligových zápasů – 646…
Který z těch stovek zápasů vám nejvíce utkvěl v paměti?
Hned ten první. Bylo v roce 1989 druhé kolo v Českých Budějovicích. První kolo extraligy jsem proseděl na střídačce. Jen si nejsem jistý konečným výsledkem,ale myslím, že jsme remizovali. A pamatuji si také zápas v pátek sedmnáctého listopadu stejného roku. Hráli jsme doma proti Vítkovicím, výsledek byl tři ku třem, nahrával jsem na gól, Pepovi Zajícovi vyrazili zuby a sestřih toho utkání se dá dohledat v archivu České televize.
Setkal jste se v týmu s Milanem Novým?
Už ne. On končil ten rok na jaře. Kolem kladenského hokeje se stále pohyboval a pro mě v té době to byl stále pan Nový. Tykat jsme si začali mnohem později, kdy mne sám oslovil. Zřejmě si všiml, že už v extralize hraju za Kladno nějaký čas. Nedivím se mu, vždycky víc sledoval útočníky než obránce (směje se).
Dal vám nějakou zajímavou hokejovou radu?
Radu ani ne, spíše se rozčiloval, když viděl útočníky před brankou s hokejkami nad ledem. On dbal na to, aby hráči neustále měli hokejky na ledě a čekali přihrávku, kterou by mohli okamžitě poslat na bránu. Kdo má hokejku nad ledem, nestihne ten správný okamžik…
Kdy jste hrál naposled extraligu?
Před osmnácti roky, kdy byla další výluka NHL. Zranil jsem se a místo toho, abych se dal pořádně do pořádku včetně kondice, tak jsem návrat do extraligy uspěchal. Moc se mi nevedlo a klub se se mnou rozloučil. Trochu jsem si za to svou paličatostí mohl sám. S odstupem času jsem toho litoval, protože jsem na extraligu měl.
Za vaší slavné kladenské éry klub produkoval velké množství špičkových hokejistů, obránce nevyjímaje. Proč dnes mají mnozí fanoušci pocit, že kvalita v podání kladenských odchovanců vymírá?
Je jiná doba a děti baví spousta jiných lákadel. Za naší doby jsme měli k dispozici jednu ledovou plochu na dva kluby. Dva mládežnické oddíly produkovaly na čtyřicet kvalitních hokejistů, z nichž se většina v dospělém věku prosadila v extralize. Dnes postrádám potřebnou kvalitní konkurenci, která by úroveň mládeže v Kladně zvedla.
Na koho z bývalých spoluhráčů se v neděli nejvíc těšíte?
Na Tomáše Placatku. Žije v Dánsku a neviděli jsme se spousty let. Když jsme společně pronikli do kladenského áčka, byli jsme velcí kamarádi. Jsem zvědavý, jak mu to na ledě půjde (usmívá se).
Jak to půjde vám?
Rok jsem na bruslích nestál, tak se bojím, abych nebyl jak chromej (směje se)…
Jan Murárik
Foto: archiv JK
- Zdeněk Nedvěd: Za svou kariéru si můžu sám< Předchozí
- Jiří Ondráček: Těším se na buly Skuhravého s PlekancemDalší >
