Sportovní halu už posedmé obsadili indiáni z celého světa. Tedy lidé, kteří jim opravdovými kostýmy a tancem vzdávají opravdový hold. Pravý indián mezi nimi nebyl ani jeden. Přesto bylo nač koukat. Posuďte v naší galerii beze slov.

Od rána do pozdního večera zněly sportovní halou bubny, indiánský zpěv a byl slyšet šustot mokasín. Stovka lidí, ženy, muži, holky i kluci, ze zámoří i z evropského východu. Nejmladšímu účastníku bylo prý dva a půl roku, tomu nejstaršímu kolem šedesátky. Na 21. indiánské slavnosti Czech Powwow se opět sešli milovníci tradic pravých severoamerických indiánů. Jen namátkou do rytmu křepčili Siouxové, Vraní indiáni, Psí vojáci a další představitelé zvučných kmenů. Jen nejslavnějšího „rudokožce“ Vinnetoua byste hledali marně. 

„Výmysl Karla Maye neměl s pravými indiány a jejich životem nic společného. My powwow slavnosti bereme velmi vážně, konají se po různých koutech Evropy a samozřejmě na různých místech Ameriky. Praví indiáni se jich zúčastňují jen velmi sporadicky. Někteří nevidí rádi, když si bílí hrají na indiány, jiní zase namítají, že právě bílí tímto udržují jejich kulturu živou. V Česku se slavnost tanců koná už tradičně v Kladně, protože se nám tahle sportovní hala líbí. A koná se to v zimě, protože s teplým počasím se vyznavači indiánského života uchylují pod širé nebe a těžko bychom je svolávali do uzavřených prostor,“ usmívá se Malá skvrnitá sova, hlavní organizátor slavnosti.

Jan Murárik