Před sedmdesáti roky vznikla v Kladně současná Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická. Stále jedna z nejprestižnějších českých škol svého oboru.

Vzniku kladenské školy v prvních poválečných letech dal popud nedostatek zdravotních sester i jejich odborné vzdělání. Učebny se přes budovy na Lapáku či v ulici Františka Kloze nedlouho po zprovoznění školy přestěhovaly natrvalo do Havířské ulice, s výjimkou rekonstrukce školy v letech 1989 – 1993, kdy našly studentky i učitelé azyl v budově Kokosu. 

V prvním období bylo studium pouze dvouleté a jen pro zajímavost – posluchačky musely při praktické výuce nosit modré šaty s kulatým bílým odepínacím límečkem, bílou zástěru a bílý čepec. Zpočátku povinné černé punčochy z výbavy stejnokroje zmizely. Povoleny měly černé nebo bílé boty s mírným podpatkem. V zimě budoucí sestry oblékaly modrý nebo bílý flanelový kabátek či svetřík. Šperky, náramky a prsteny byly zakázány, nehty si dívky musely zastřihnout krátce, líčit se nemohly vůbec. Čepec povinně skrýval vlasy z čela a délka zástěry sahala minimálně do půli lýtek. 

„Za bývalého režimu byla výuka nalajnovaná shora. Vedení školy i učitelé měli méně starostí než je tomu v současné době. Po revoluci nám přibyly hlavně starosti o ekonomiku školy. Změnila se samozřejmě také výuka. Do té doby se ve škole vyučovaly pouze obory Zdravotní sestra a Dětská sestra. Později se přidalo dvouleté pomaturitní studium rehabilitace, rentgenologický laborant a fyzioterapie. V devadesátých letech jsme už měli vyšší studium,“ vzpomíná bývalá ředitelka školy Hana Taubrová, která prošla sesterským studiem už v polovině šedesátých let. 

„Ani v současné době nezahálíme a otevřeli jsme například učební obor Ošetřovatel či tříleté studium sociálního pracovníka, který navazuje na čtyřletý obor Sociální činnost,“ dodává její nástupkyně v ředitelském křesle Daniela Tomsová. 

Jan Murárik

Hana Taubrová zažila ve škole všechny její ředitele a ředitelky

Sympatický vzorek budoucnosti českého zdravotního personálu