Bářiny "Liškoviny". Plesová sezóna

Každou sobotu se na našich stránkách setkáváte s Barborou Liškovou (23), fejetonistkou, glosátorkou a přítelkyní hokejisty Davida Růžičky, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Barbora na Metropolitní univerzitě Praha studuje média, předtím absolvovala tvůrčí psaní na Literární akademii. V Kladně maturovala na Sportovním gymnáziu.

- red -

liska

Plesová sezóna

Těším se na to každý rok. Na zalidněné prostory kulturního domu, frontu u šatny, tisíce různých šatů a bot, muže v obleku, dobře vychlazenou Bohemku a vyprodané chlebíčky, motající se maturanty, dojaté babičky, známé i neznámé tváře, marné pokusy o tanec.

Můj pomyslný (a jediný) vrchol plesové sezóny je zpravidla v únoru. V době maturitního plesu Sportovního gymnázia, kam jsem sama ještě docela nedávno chodila. A přesto, že hlavní aktéry už víceméně neznám, nedovedu si představit, že bych chyběla. Protože vím, že vždycky někoho potkám a večer si užiju. Ale hlavně, hlavně neumím oželet tu atmosféru, která jakýkoli ples doprovází.

Přípravy. To je něco, co znají všechny ženy velice, ale opravdu velice dobře. Nejprve to začíná sprchou, mytím vlasů, čištěním obličeje, krémováním, čištěním zubů, lakováním, pilováním, líčením (na kterém si dáme vždy o něco více záležet a tím spíš se nám něco nepovede), oblékáním, převlékáním do něčeho jiného, výměnou silonek, které jsme si stačily zatrhnout, česáním, kulmováním, převlékáním do šatů číslo jedna, vybíráním bot, psaníčka a vhodných šperků. Některé z nás se pak znovu převléknou, protože zjistí, že si chtějí vzít ty nové lodičky a k nim se ty první šaty prostě nehodí. Po několika hodinách se pak tedy konečně vypravíme z domu, spokojené (až na ten pupínek, který se udělá vždy přesně den před plesem) a o něco hezčí než obvykle.

To pánové to mají o dost jednodušší. V momentě, kdy se jejich přítelkyně naposledy pudrují, oni teprve vytahují ze skříně oblek a během deseti minut stojí obutí v předsíni. Jak to dělají, sama nechápu. Považuji to za čáry.

Po všech těch různě dlouhých přípravách se ale nakonec všichni sejdou a baví se stejně. Jediný rozdíl je v tom, že s půlnocí se ze všech těch krásných a upravených dam stávají rozcuchané a bosky tančící divoženky, kdežto muži jsou (až na tu propocenou košili) vesměs stále stejní.

Na druhou stranu, v tuhle chvíli už je to asi stejně každému jedno. První dojem jsme splnili na jedničku. A hlavně víte, co se říká, po pár panácích jsme každá princezna.